Šéfové firem a vládních úřadů vnímají Průmysl 4.0 pozitivně

Nejvyšší manažeři firem a státních úřadů z celého světa nevěří, že jejich organizace dokáží ovlivnit a využít příležitosti, které nabízí Průmysl 4.0. Vyplývá to z celosvětového průzkumu Deloitte „The Fourth Industrial Revolution is Here – Are You Ready?” (Čtvrtá průmyslová revoluce je tu – jste připraveni?)

433
0
SDÍLET

Pro Průmysl 4.0 je charakteristické snoubení analogových technologií s digitálními, například s prvky datové analytiky, umělé inteligence, kognitivních počítačových systémů a internetu věcí (IoT). Deloitte se v průzkumu dotazoval celkem 1 600 manažerů z 19 zemí. S řadou z nich navíc vedl osobní rozhovory, při nichž zkoumal jejich připravenost využít Průmysl 4.0 způsobem, který přinese užitek zákazníkům, zaměstnancům, odborným komunitám a dalším zainteresovaným skupinám.

„Tento průzkum jsme zpracovali, abychom lépe porozuměli tomu, jak se vedoucí představitelé společností ve všudypřítomných změnách orientují, a odhalili oblasti, kde by mohli efektivněji ovlivňovat, jaký dopad bude čtvrtá průmyslová revoluce mít na jejich organizace a společnost,“ vysvětlil CEO Deloitte Punit Renjen.

Otázky byly zaměřeny na čtyři klíčové dimenze: sociální dopady, strategie, talent/pracovní síla a technologie. Výsledky průzkumu naznačují, že vedoucí pracovníci rozumí tomu, jaké změny Průmysl 4.0 přinese. Nejsou si už ale zcela jistí, co mají udělat, aby z těchto změn měli prospěch. Průzkum odhalil určitý stupeň rozporu v každé ze čtyř sledovaných dimenzí.

Sociální dopad

Optimismus versus vlastnictví – Vedoucí pracovníci před sebou vidí stabilnější budoucnost s nižší mírou nerovnosti, jsou si ale již méně jistí tím, jakou roli mohou oni sami nebo jejich organizace hrát při ovlivňování společnosti v éře Průmyslu 4.0.

  • Drtivá většina (87 %) se domnívá, že čtvrtá průmyslová revoluce povede k větší sociální a ekonomické rovnosti a stabilitě. Současně dva ze tří respondentů tvrdí, že byznys bude mít na vytváření této budoucnosti mnohem větší vliv než vlády a jiné subjekty.
  • Méně než čtvrtina z nich se ale domnívá, že klíčové společenské faktory jako vzdělání, udržitelnost a sociální mobilitu může ovlivnit i jejich vlastní organizace.

Strategie

Stagnace versus dynamika – Vedoucí pracovníci uznávají, že možná nejsou připraveni efektivně využít změny spojené s Průmyslem 4.0, ale tyto pochybnosti je nepřiměly změnit strategii.

  • Pouze jedna třetina respondentů je silně přesvědčená, že se o svou organizaci v tomto období změny dokáže postarat. Jen 14 % je silně přesvědčeno, že jsou jejich organizace připraveny plně využít potenciál změn spojených s Průmyslem 4.0.
  • Velká část vedoucích pracovníků zůstává u tradičního zaměření strategického rozvoje (tj. vývoj výrobků a zvyšování produktivity), místo aby svoji pozornost přesunula k rozvoji talentů a řízení konkurenceschopné disrupce, která by napomohla inovacím a tvorbě hodnot.

Talent/pracovní síla

Evoluce versus revoluce – Vedoucí pracovníci nejsou přesvědčeni, že mají zaměstnance s dovednostmi potřebnými pro úspěch v Průmyslu 4.0. Domnívají se však, že dělají vše pro to, aby vhodnou pracovní sílu vytvořili, přestože se rozvoj talentů umístil nízko v jejich žebříčku priorit.

  • Pouze čtvrtina respondentů je silně přesvědčena, že disponuje správným složením pracovní síly a dovedností, které budou v budoucnu potřeba.
  • Na 86 % jich kupodivu tvrdí, že dělají vše, co je v jejich silách, aby si zajistili pracovní sílu vhodnou pro Průmysl 4.0. Z odpovědí však vyplývá, že personální témata mají s výjimkou snahy o zvýšení pracovní efektivity i nadále nízkou prioritu.
  • Společnosti, které uvedly mezi svými nejvyššími prioritami dopady Průmyslu 4.0 do oblasti talentu, zkoumají potenciál změn, které by lidem umožnily uplatnit své silné stránky a zároveň využívat technologie pro inovace, vývoj alternativního pracovní prostředí a pro nové přístupy ve vzdělávání a rozvoji.

Technologie

Čelit výzvám versus být připraven – Vedoucí pracovníci chápou, že je nutné investovat do technologií, které povedou k rozvoji nových obchodních modelů. Je pro ně ale obtížné ekonomicky odůvodnit investice do příležitostí Průmyslu 4.0, a to zejména z důvodu nedostatku interní strategické podpory a soustředění se zejména na krátkodobé cíle.

  • Vedoucí pracovníci uznávají, že jejich současné investice do technologií výrazně ovlivňuje touha vytvořit obchodní modely, které budou mít na jejich organizaci dle jejich názoru největší dopad.
  • Jen velmi málo z nich však uvádí, že jsou investice do technologií představujících čtvrtou průmyslovou revoluci schopni adekvátně ekonomicky zdůvodnit. Uvádějí nedostatek interní podpory, nedostatek spolupráce s externími partnery a zaměření na krátkodobý horizont.

„Výsledky výzkumu lze zobecnit i pro většinu podniků na českém trhu. Tématem Průmyslu 4.0 není jen postupné posílení automatizace výroby, ale změna pohledu na firmu jako celek. Zkušenosti z tuzemska nám ukazují, že celá řada podniků se neobejde bez výrazné změny firemní kultury, která nebude trestat za neúspěch, ale primárně bude podporovat spolupráci, změnu myšlení a ochotu zkoušet nová řešení,“ uvedl Jiří Pavlík, odborník Deloitte na řízení a implementaci strategických změn.

„Manažeři by měli najít odvahu vstoupit na neprobádaná území a kromě krátkodobého ekonomického profitu akcentovat i připravenost firmy na dlouhodobý úspěch v konkurenčním tržním prostředí. Řada z nich bude muset najít odvahu vystoupit mimo svoji komfortní zónu, přijmout určitá rizika a převzít za ně odpovědnost,“ uzavřel Pavlík.

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Vložte svůj komentář.
Vaše jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.