Internet věcí v českých luzích a hájích

Jedním z nejpopulárnějších trendů současnosti je bez pochyb internet věcí (IoT). A podle předpovědí nejrůznějších analytických společností nejde pouze o jednorázovou záležitost. IoT bude i nadále radikálně narůstat, a to v závislosti na neustále rostoucím počtu zařízení připojených k internetu. Podle některých odhadů by se měl tento počet od roku 2010 do 2020 ztrojnásobit na necelých 30 miliard.

71
0
SDÍLET

Jedním ze stěžejních poskytovatelů síťové infrastruktury pro IoT jsou České Radiokomunikace. Ty původně usilovaly o zavedení internetu věcí do praxe od A po Z ve vlastní režii, pak se však přiklonily k řešení formou partnerské podpory. Spolupracují tak s vývojáři, kteří pracují na vlastních senzorech a softwarových řešeních nejrůznějších druhů a funkcí. Tato zařízení mohou fungovat především díky síti LoRaWAN, kterou zajišťují již zmíněně České Radiokomunikace. Jedním z partnerů, s nimiž na řešeních spolupracují, je IBM. Ta je známá především díky svým technologiím umělé inteligence, což může být při obrovském množství vstupních dat ze stále rostoucího počtu senzorů obrovskou výhodou.

Průkopníkem v této oblasti se stal Moravskoslezský kraj, který od Českých Radiokomunikací zakoupil možnost využití sítě LoRaWAN. Kraj se totiž rozhodl podpořit rozvoj podnikání v tomto segmentu. Proto také platí za možnost využití této sítě a následně ji zprostředkovává tamějším podnikatelům, aby mohli začít produkovat kapitál potřebný k rozvoji průmyslu. Mohou tak vzniknout nová pracovní místa, což mimo jiné vylepší ekonomickou situaci v kraji, kde se nyní průběžně zavírají uhelné doly.

Měření spotřeby energií

Mezi partnery ČRA, kteří využívají sítě LoRaWAN ke sledování spotřeby koncových zákazníků, patří společnosti IoT.water a visionQ. Obě tyto společnosti dodávají řešení zaměřené na B2C segment. Díky IoT.water lze dálkově monitorovat spotřebu vody. Koncoví zákazníci, ale i vodárny tak budou informováni nejen o konkrétním stavu vodoměru, ale změří například teplotu snímače, jeho případné zatopení a nežádoucí manipulaci. Vzhledem k tomu, že se vodoměry často nacházejí ve špatně dostupných lokalitách, kde je často i velmi špatný signál GSM sítě, lze využít právě sítě LoRaWAN k přenosu dat o spotřebě vody přímo centrále a aplikaci koncových uživatelů. Velmi podobně řeší monitoring a zároveň i výpočet spotřeby elektřiny prostřednictvím vysílače Eliot připojeného přímo k elektroměru. Rozdíl zde však najdeme převážně kvůli výpočtu ceny energií, kde záleží, zda spotřebováváme elektřinu během špičky či mimo ni. Pro instalaci stačí jen připojit Eliota k elektroměru, zaregistrovat se, nainstalovat aplikaci a propojit ji s přijímačem pomocí nalepeného QR kódu. V případě jakéhokoliv výpadku lze zároveň také nastavit zasílání upozornění, a okamžitě tak řešit případné opravy.

Podobnou instalací zařízení internetu věcí se zabývá také společnost Bressner Technology, která však dokázala propojit senzory rovnou s operátorem, jenž je schopen zjistit, jaká situace u koncového zákazníka nastala a pomoct mu ji vyřešit. Například při nenadálém poklesu vnitřní teploty v domácnosti systém informuje operátora, který automaticky zákazníkovi zavolá a oznámí mu, že mu přestal fungovat kotel a do dvou hodin je schopen na místo vyslat technika. Problémy tak mohou být vyřešeny ještě dříve, než si jich zákazník vůbec všimne.

Uchování potravin bez rizika

Zpracování potravin je velmi komplikovaný a částečně také rizikový proces. Kritickou roli zde hrají teploty, v nichž se potraviny nacházejí, a to ať během skladování a přepravy, tak i při výrobě. Prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu lze nejen sledovat aktuální teploty v chladicích vozech, lednicích či mrazácích, ale uživatelé budou samozřejmě informováni prostřednictvím automaticky vygenerované SMS zprávy, že došlo k překročení limitních hodnot. Podobně může systém reagovat i v případě přerušení dodávky elektrického proudu, kdy vyšle uživateli upozornění. Díky tomu bude možné ušetřit nemalé prostředky zapříčiněné uchováním potravin mimo vymezené teploty. Tato společnost se mimo potravinářský obor zabývá také monitoringem životního prostředí. Díky tomu dokáže například pro města vypracovávat měření pro studie o hlučnosti, čistotě ovzduší, apod.

ČVUT produkuje jedno využití IoT za druhým

Pravděpodobně jednu z největších koncentrací řešení pro internet věcí najdeme na akademické půdě ČVUT, konkrétně v UCEEB, tedy v Univerzitním centru energeticky efektivních budov. ČVUT sice nemá potřebné zdroje pro to, aby svá řešení uváděla do praxe a masově vyráběla a instalovala jednotlivá čidla a obecně zařízení IoT, nicméně i tak se její řešení dostávají do praxe. Akademici většinou prodávají licence na již téměř hotová řešení pro inteligentní města jako osvětlení, parkování apod. Všechny své produkty testují v laboratoři telemedicíny i v praxi. Vyvíjejí také senzory vlhkosti do dřevostaveb, kde se poměrně rychle objeví nedostatky v podobě kapajícího těsnění, které by z dlouhodobého hlediska mohly mít katastrofické následky. Podobně také ČVUT nainstalovala senzory do nosníků mostu, kde zjišťují jejich aktuální stav. Kdybychom měli podobné senzory dlouhodobě, bylo by možné varovat před řadou neštěstí. O tom, že internet věcí pomáhá, však není vůbec pochyb. ČVUT nyní pracuje na trackerech, tedy náramcích s možností sledování pomocí GPS technologie. Ty by mohly pomoci například při sledování lidí nemocných Alzheimerovou chorobou či stařeckou demencí. Ve fázi výzkumu jsou také zařízení implementovaná do invalidních vozíků, která dokážou přivolat potřebnou pomoc. Samozřejmě v době mobilních telefonů můžeme namítnout, že stačí zavolat o pomoc mobilem, ale jsou situace, kdy nám ani telefon nepomůže. Například v místě se špatným signálem či v případě vybití baterie. Tehdy může takový produkt dokonce zachránit život.

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Vložte svůj komentář.
Vaše jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.