Chytré lampy jsou základním pilířem chytrých měst

V posledních dekádách zažívají města obrovský příliv obyvatel. Zatímco před sto lety ve městě žil v průměru každý pátý člověk, dnes v nich žije více než polovina světové populace. Rostoucí počet obyvatel klade na města vyšší nároky, aby mohly nadále zůstat komfortním místem pro život.

431
0
SDÍLET

Hlavní město Praha má vizi, že do roku 2030 chce být chytrým městem, které bude díky moderním technologiím fungovat efektivně v oblasti transportu, turistiky či přenosu dat. Velmi důležité je efektivní využívání energie. Klíčem k chytrému městu jsou moderní technologie a internet. Díky tomu se stanou inteligentními jak budovy a ulice, tak i jednotlivé městské prvky jako odpadkové koše nebo lampy. A právě chytré lampy jsou základním pilířem chytrého města. Díky lampám se totiž dá efektivně šířit infrastruktura pro moderní technologie.

Chytré osvětlení je prerekvizitou ke všemu „smart“ ve městech i obcích. Jen permanentně napájené veřejné osvětlení a komunikační infrastruktura dokáže poskytnout podmínky pro masivní instalaci senzorů, digitálních chytrých značek, kamer, umožnit výstavbu městské Wi-Fi a sloužit všem technologiím, které potřebují elektřinu. Prostor pro instalaci těchto zařízení se ale dnes hledá velmi složitě. Řešením je veřejné osvětlení, které muže být dokonce i zdrojem pro veřejné nabíječky pro auta. „Od nabíječek až po chytré značky. Tohle všechno je možné v masivním měřítku a bez extrémních nákladů řešit až ve chvíli, kdy máme chytré zdigitalizované osvětlení. Jeho správce a provozovatel, ideálně samo město, pak bude mít nejvýhodnější pozici pro rozvoj dalších komerčních produktů a služeb občanům nebo firmám,“ vykreslil situaci Tomáš Záruba, ředitel společnosti Byzance, která chytré lampy vyvíjí a vyrábí.

Podle Záruby není hlavním přínosem chytrých lamp snížení nákladů na osvětlení. Několik analýz ukázalo, že co se uspoří na elektřině (40 %) vyváží náklady na pořízení chytré elektroniky. Inteligentní osvětlení však snižuje dlouhodobě náklady na monitorování osvětlení a radikálně snižuje náklady na zasíťování a provoz elektrických zařízení sloužících provozu města. Veřejné osvětlení je permanentně pod napětím a je obdobou distribuce. Taková síť lamp pak vytváří infrastrukturu pro nabíjecí stojany pro elektromobily nebo komerční provoz Wi-Fi.

Vůbec největší přínos je pro obyvatele v míře komfortu. Chytré lampy umí svítit jen tehdy, kdy a v jakém množství je potřeba. Automaticky reagují na změny v okolí, kterému se automaticky přizpůsobují. Podle pohybu v ulici nebo celém městě tak automaticky přizpůsobit svůj jas a tím zvýšit bezpečnost, či zvýšit komfort snížením světelného smogu a nesvítit zbytečně v odlehlých ulicích.

V říjnu letošního roku byly v Dolních Břežanech na Praze – západ instalovány chytré lampy pod patronátem společnosti E.ON. Jejich autorem je právě společnost Byzance. „Dolní Břežany jsme pro pilotní instalaci nevybrali jen tak náhodou. V obci bylo nedávno vybudováno centrum ELI Beamlines, které je největším výzkumným projektem v dějinách České republiky a disponuje nejvýkonnějším laserem na světě. Novými chytrými lampami jsme tak přispěli k dalšímu rozvoji nejmodernějších technologií, kterými se Dolní Břežany mohou pochlubit,“ uvedl Záruba.

Design důležitý, funkčnost klíčová

Požadavkem bylo vytvořit lampu, která bude na první pohled vypadat jako klasické pouliční svítidlo, avšak s tím rozdílem, že bude opravdu chytré. Proto na nich nejsou žádné antény ani krabičky. Veškerá technologie je integrovaná uvnitř lampy. Obyvatelé ulice, ve které se lampy nachází, ocení dynamicky řízený jas. Jelikož se lampy nachází ve vilové čtvrti, řeší se intenzita osvětlení na základě biorytmu dané lokality. Lampy brzo vypozorovaly a naučily se chování místních, a tak se již v 10 večer průměrně o 20 % snižuje celkový jas. Někde více, někde vůbec. V 11 večer je jas již na 50 % a o půlnoci dochází na některých místech k úplnému vypnutí. To ale neznamená, že by ulice zůstala celá potmě. Lampy se automaticky aktivují, když dojde k pohybu v dostatečně velkém perimetru jejich okolí. Snižování jasu, a tedy světelného smogu je jeden z konkrétních benefitů chytrého osvětlení. „V ulici, kde jsme lampy instalovali, se mimo jiné nachází i hasičská stanice. Na výjezd hasičských vozů lampy reagují výrazným zvýšením intenzity, což má napomoci zvýšení bezpečnosti a taky doufáme, že se místní tuto funkci naučí a budou obezřetnější při výjezdu z garáží do silnice,“ poznamenal Záruba.

Další funkcí je měření enviromentálních veličin. Dvě vybrané lampy byly osazeny senzorikou měřící teplotu, vlhkost, tlak, jas, hluk a CO2 atd. Příkladem je senzor hluku na lampě před hospodou, díky kterému lampa sama zašle notifikaci městským strážníkům, pokud po desáté hodině večerní dochází po delší čas k naměření nadlimitních hodnot hluku.

K důležitosti chytrých lamp Záruba uzavřel: „Lampy tu s námi jsou přes tři století a nikdo pořádně nevyužil jejich potenciál. Ano, svítí, to je fajn, ale uvědomme si, že je to zároveň nejhustší a nejstabilnější infrastruktura ve městě vůbec. Lampu máte doslova na každém rohu. Tak proč bychom z nich nemohli udělat infrastrukturu datovou a informační? Proč nemohou lampy nést elektroniku, kterou pracně a draze instalujeme všude možně? A proč by z toho obce na bázi pronájmu nemohly profitovat? Digitalizací osvětlení obce vytvoří prostor pro cokoliv smart, ať už pro své občany nebo pro firmy, jejich byznys nebo tím kompletně i provoz osvětlení zaplatí.“