Průzkum generace Z od Dell Technologies: Nevychovali jsme generaci robotů

Příslušníci generace Z ovládají moderní technologie, ale obávají se, že jim schází potřebné „měkké“ dovednosti a touží po lidských kontaktech. I přesto se starší odborníci obávají, že je digitální domorodci vystrnadí z pozic.

61
0
SDÍLET

Generace Z vstupuje ze škol na pracoviště a přináší s sebou mentalitu orientovanou na technologie, která podniky posune dál do digitální éry, ale mohla by při tom prohloubit rozdíly mezi pěti generacemi, které se dnes v práci setkávají. Z globálního průzkumu zadaného společností Dell Technologies vyplynulo, že postmileniálové – lidé narození po roce 1996 a označovaní také jako generace Z – do hloubky a všestranně chápou technologie a jejich potenciál proměňovat náš život a práci.

„Je prakticky daná věc, že tito digitální domorodci mají rozvinuté dovednosti v technologiích a práci s daty, přesto však překvapí, jakou úroveň digitální vyspělosti na pracoviště přinášejí,“ okomentoval Danny Cobb, Corporate Fellow a viceprezident pro technologické strategie ve společnosti Dell Technologies. „Nevychovali jsme ovšem generaci robotů. Lidé z generace Z nevnímají technologie jen jako nástroj na podporu pokroků lidstva, ale také jako prostředek k vyrovnání rozdílů v přístupu k informacím. Jedinečně tak spojují jasnou vizi a optimismus.“

Průzkum mezi více než 12 000 studenty středních a vysokých škol ze 17 zemí odhaluje pohled mladé generace na technologie a budoucí práci. Konkrétní poznatky:

  • 98 % respondentů pracovalo s technologiemi v rámci svého formálního vzdělávání;
  • 91 % uvádí, že technologie, které zaměstnavatel nabízí, pro ně budou jedním z kritérií při volbě mezi podobnými pracovními nabídkami;
  • 80 % chce pracovat s těmi nejmodernějšími technologiemi; z těchto respondentů pak 38 % zajímá kariéra v IT, 39 % se ohlíží po práci v oblasti kybernetické bezpečnosti a 46 % má ambice pustit se do výzkumu a vývoje v technologiích;
  • 80 % mladých se domnívá, že technologie a automatizace umožní předcházet diskriminaci a vytvářet spravedlivější pracovní prostředí.

Ohromujících 89 % dotazovaných si uvědomuje, že nastává éra partnerství lidí a strojů: 51 % účastníků průzkumu je přesvědčeno, že lidé a stroje budou pracovat v propojených týmech, 38 % naopak stroje vidí jako nástroje, které budou lidé používat podle potřeby.

Nedostatek zkušeností, potenciální trhliny v generačních vztazích

Většina příslušníků generace Z si je jistá svými technickými dovednostmi, zároveň se ovšem obávají, zda mají měkké dovednosti a zkušenosti, jaké zaměstnavatelé hledají. Svou technologickou gramotnost hodnotí 73 % respondentů jako dobrou nebo vynikající a 68 % se domnívá, že mají nadprůměrné programátorské schopnosti. Ještě víc vypovídá fakt, že 77 % mladých je ochotných stát se mentory staršího kolegy, který má s technologiemi méně zkušeností. Zároveň mají ale téměř všichni čerství absolventi (94 %) ohledně svého budoucího zaměstnání nějaké obavy:

  • jen něco nad polovinu (57 %) hodnotí své vzdělání, pokud jde o přípravu na budoucí kariéru, jako dobré nebo vynikající;
  • na 52 % absolventů si je jisto, že disponují technickými dovednostmi, které zaměstnavatelé chtějí, ale o svých dovednostech v dalších oblastech už tak přesvědčeni nejsou.

Starší odborníci se naopak obávají, že je mladí předstihnou a většinu vedoucích rolí v budoucnu obsadí digitální domorodci. Podle dřívějšího průzkumu společnosti Dell Technologies má 87 % podnikových lídrů strach, že jejich organizace bude mít potíže nabídnout rovné příležitosti lidem všech generací.

Na pracovištích se dnes setkává až pět generací. Podniky proto musí při prosazování kultury postavené na digitálních technologiích pracovníkům pomáhat nacházet společnou řeč. V týmech sestavených z lidí z různých oddělení s doplňujícími se dovednostmi může být výměna znalostí plynulejší a řešení problémů pružnější. Mladým profesionálům mohou na začátku rozvoje kariéry pomoci stáže, „kolečka“ po různých pozicích a další podobné příležitosti, během nichž získávají zkušenosti a rozvíjejí kýžené měkké dovednosti. A programy obráceného mentorování vedeného generací Z zase mohou vylepšit technické kompetence v celé organizaci.

„Ve společnosti Draper nám velmi prospívá spolupráce mezi obory. Není výjimkou, že dáme dohromady vojenské experty, špičkové vědce a studenty z místních univerzit a předložíme jim k řešení ty nejsložitější problémy,“ popisuje Mike Crones, ředitel pro informatiku v technologické společnosti Draper. „Studenti v těchto scénářích přicházejí při hledání řešení s jedinečnou perspektivou. Mnohé z technologií, s nimiž pracujeme, jsou vysoce interaktivní a lidé z generace Z k nim mají zvídavý, uživatelský přístup, jaký bychom bez nich možná nezvolili.“

„Přestože v mediální zkratce je obvyklé popisovat mileniály a postmileniály jako homogenní skupinu, která má často vyhraněné názory na to, za jakých podmínek a jakým způsobem bude pracovat (všichni ve startupu a z kavárny), v praxi mají tyto generace společné především to, že vyrůstaly ve skutečně globálním a (alespoň v našem euroamerickém okruhu) svobodném světě a od malička jsou zvyklé používat technologie. S tím se pojí jistá otevřenost v přístupu k novým věcem a schopnost přistupovat jinak k řešení problémů,“ uvedla Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad, „Jsou také zvyklí na instantní možnost si vše ‚vygooglit‘ – tedy nečekat pasivně na příjem informací a naopak se aktivně podílet na vzniku nových řešení, postupů nebo obsahu. K informacím prostě přistupují jinak, protože jsou jimi odmalička zavaleni. Tento proaktivní přístup se projevuje i v tom, že tyto generace mnohem více řeší třeba značku a pověst svého potenciálního zaměstnavatele, souznění s firemní kulturou a také smysluplnost své práce. A to jsou atributy, které by měl umět jejich zaměstnavatel dobře uchopit a využít.“

„Ve společnosti Yusen Logistics jsme otevřeni spolupráci napříč generacemi, včetně kolegů z tzv. generace Z (GenZ). V našem pracovním prostředí podporujeme diverzitu a vážíme si nových nápadů a přístupů k technologiím, pracovním návykům či zlepšení pracovních podmínek, které GenZ přináší. Postřehy mladší generace nás přivádí blíže k našim zákazníkům a pomáhají nám pochopit jejich potřeby,“ popsal John Mitchell, generální ředitel společnosti Yusen Logistics Česká republika. „Přijali jsme už několik zaměstnanců, kteří se narodili kolem přelomu milénia. Klíčovým faktorem při náboru u nás je osobnost a snažíme se spárovat kandidáty s programy školení či vzdělávání, které nabízíme. Příliš mnoho zkušeností může být někdy na škodu. Pevně věříme ve firemní kulturu naší společnosti, takže pokud se někdo u nás uchází o místo a má požadovaný postoj, vášeň a energii, určitě v organizaci Yusen uspěje. Lidé z GenZ mají u nás mnoho příležitostí se uplatnit, ať už jde o role v IT, Solution Design, dopravě či provozu skladů, nebo v dalších divizích, kde se pracuje s klienty, jako je zákaznický servis nebo prodej. V Yusenu máme štěstí, že u nás naši zaměstnanci rádi zůstávají dlouhodobě a věříme, že GenZ bude v tomto trendu pokračovat.“

„Při své práci s managementem se s tématem generace Z a částečně i ‚snowflakes generation‘ začínáme setkávat stále více. Ukazuje se, že na mezigenerační spolupráci mezi všemi vrstvami spolupracovníků má zásadní vliv typ osobnosti a především původní rodinné zázemí ‚generanta Z‘. Ale stejně tak i generačních vrstev starších. Jednou z klíčových hodnot je vzájemný respekt. To někdy chybí (nejen generaci Z),“ dodal Martin Kalenda, senior konzultant Image Lab. „Všechno se však dá pozitivně ovlivnit. Máme velmi dobré zkušenosti s tím, když generace propojíme při práci na společném projektu, zejména zaměřeném na kulturu komunikace a práce se zpětnou vazbou. Tam se pozitivní výsledky zlepšené mezigenerační spolupráce projevují v řádech dnů a týdnů. A přináší vzájemné obohacení a podporu výkonu organizace jako celku.“

Lidský element

I když prakticky od narození zacházejí s elektronickými zařízeními a vyrůstají se sociálními sítěmi, touží členové generace Z na pracovišti po intenzivnějším lidském kontaktu.

  • jako prostředek komunikace s kolegy upřednostňují osobní rozhovor (43 %), následuje telefon (21 %), naopak aplikace pro rychlé zprávy a SMS se umístily na chvostu;
  • 75 % respondentů očekává, že se v práci budou učit od kolegů a dalších lidí, nikoli online;
  • 82 % se domnívá, že sociální sítě mohou na pracovišti fungovat jako užitečný nástroj;
  • více než polovina dotazovaných (53 %) dává přednost docházení na pracoviště před prací z domova a 58 % preferuje pracovat v rámci týmu, nikoli jako samostatná jednotka.

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Vložte svůj komentář.
Vaše jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.