Blockchain technologií budoucnosti?

Technologie blockchain je základním stavebním kamenem u kryptoměn, jako je bitcoin, litecoin a další, ale neomezuje se pouze na alternativní platidla. V praxi může mít mnoho nejrůznějších využití. Pokud se podíváte napříč trhem, zjistíte, že na ni narazíte při monitorování pohybu zboží, autentizaci videohovorů, ale i u ochrany dat. Můžeme však blockchain považovat za přelomovou technologii, která pronikne do všech IT segmentů?

215
0
SDÍLET

Kam všude může blockchain proniknout? Kde ho můžeme využít? To jsou otázky, na něž se vám pokusíme na následujících řádcích poskytnout uspokojivou odpověď. Vzhledem k tomu, že se tato technologie ještě stále vyvíjí, je těžké odhadnout, kam by mohla směřovat. Důležitější otázkou však zůstává, proč bychom měli vůbec projevit zájem o blockchain jako takový. Čím nám může vlastně prospět? To vše jsou otázky, na něž byste však neměli přijímat odpovědi od redaktora, nýbrž od profesionálů, kteří se s blockchainem pravidelně setkávají v praxi. A pokud si stále ještě lámete hlavu nad tím, co to ten blockchain vlastně je, doporučím vám přečíst si článek Blockchain – jak funguje a kde se s ním setkáme. Tam jsme se touto technologií zaobírali dopodrobna.

Přelomová technologie blockchain

Blockchain přináší zcela nové příležitosti pro digitalizaci obchodu nebo smluvních vztahů a umožňuje eliminovat rizika a nejistoty, které doteď řešili prostředníci (například notáři, banky, právní kanceláře atd.). „Pokud se dvě strany využívající blockchain domluví na transakci, kterou může být přesun vlastně jakýchkoliv aktiv za stanovených podmínek, v blockchainu o této transakci zůstane trvalý a nezpochybnitelný záznam stejně, jako by šlo o záznam ve státem vedeném rejstříku,“ řekl Petr Čermák, enterprise architect v IBM.

Na rozdíl od tradičních rejstříků nemá jediného centrálního provozovatele, ale patří všem, nebo alespoň skupině vybraných subjektů (permissioned blockchain), které se vzájemně mohou kontrolovat a nezávisle ověřovat prováděné zápisy. Díky použité kryptografii a decentralizovanému systému je zaručeno, že jednu schválenou transakci již není možné bez narušení celého systému vymazat, vzít zpět, zrušit nebo zpětně modifikovat. „Jistě není náhodou, že nejrozšířenější aplikací blockchainu jsou právě kryptoměny, kde informace uložené v databázi blockchainu reprezentují obrovské majetkové hodnoty,“ poznamenal Tomáš Ammer, ředitel divize pro rozvoj obchodu OKsystem.

Navíc v případě využití tzv. „chytrých kontraktů“, chcete-li „smart contracts“, lze do samotných transakcí zabudovat i určitou logiku ujednání mezi jednotlivými stranami, a zajistit tak rovnou vykonavatelnost či vynutitelnost dodržení dohodnutých podmínek. Z povahy mechanismu, který spojuje tato ujednání se samotnou transakcí, je vynutitelnost jejich dodržení nesrovnatelně větší než v případě klasické smlouvy.

Problematiku blockchainové technologie můžeme také rozdělit dle účelu, za kterým se používá, na private a public. Private blockchain, tedy technologie, které směřují do podnikového prostředí, dokážou přinést nemalé úspory i zrychlení stávajících aplikací. Jiné je to u public blockchainu, který může vést i k podstatným strukturálním změnám. „Například představa možných přímých plateb mezi lidmi po celém světě bez asistence bank a bez možností ovládání asi nedělá úplně dobře státním a nadnárodním strukturám. Další možné aplikace se rýsují třeba v ochraně autorských práv, zajištění autenticity zdrojů zpravodajství, ve volbách a v mnoha dalších segmentech trhu,“ vypíchl konkrétní aplikace ředitel společnosti Zebra systems Zdeněk Bínek.

Proč ano?

Mezi nesporné výhody technologie blockchain patří už sama konstrukce této technologie. V jednotlivých blocích lze totiž uchovávat v podstatě libovolné informace. Díky jejich následnému zašifrování a uložení do řetězce se pak stávají data nezaměnitelná a nesmazatelná. V blockchainu tedy budou ležet až do skonání světa a kdokoliv s příslušným šifrovacím klíčem si je může prohlédnout. „Decentralizovaný charakter blockchainu, jeho unikátní kryptografie a algoritmy pro dosahovaní shody (consensu) umožňují každému ponechat si svá data a zároveň ostatním účastníkům nezpochybnitelně, opakovaně a kdykoliv znovu prokázat, že požadovaná transakce, stav nebo očekáváná skutečnost opravdu nastala,“ doplnil Petr Čermák z IBM.

Vhodné uplatnění najde všude, kde je do určitých transakcí zapojeno mnoho účastníků, kteří si ani nemusejí příliš důvěřovat. Zde představuje blockchainová databáze spravovaná a sdílená těmito účastníky vhodný „společný zdroj pravdy“. „Důvěryhodnost blockchainové databáze je dle mého přesvědčení dána právě tím, že jde o systém distribuovaný mezi mnoho účastníků, z nichž žádný nedisponuje kritickou silou umožňující převzít kontrolu nad ‚pravdou‘ – informacemi evidovanými v blockchainové databázi,“ řekl Tomáš Ammer ze společnosti OKsystem.

Dávno je pryč doba, kdy se komplexní výpočty potřebné k tvorbě a práci s blockchainem odehrávaly na běžném hardwaru. V současné době hovoříme v případě největší blockchainové sítě využívané pro kryptoměnu bitcoin o specializovaném hardwaru v kumulativní ceně stamilionů dolarů a spotřebě energie v řádu desítek TWh. Motivací k těmto investicím je v případě sítí kryptoměn právě kolektivní důvěra v bezpečnost blockchainové sítě spojená s finanční motivací spočívající v hodnotě „vytěžené“ kryptoměny, odměně pro těžaře. „Je pro mne velkou otázkou, zda pouhou replikací technologického konceptu lze dosáhnout vysoké důvěryhodnosti uložených transakcí, půjde-li o infrastrukturu provozovanou jedním komerčním subjektem, nebo dokonce o blockchainovou databázi pořízenou a provozovanou z veřejných prostředků národní či nadnárodní veřejnou institucí,“ poznamenal Ammer.

Proč ne!

Blockchain je ještě poměrně mladá technologie, která sice existuje již několik let, ale opravdový vzestup zažila až v posledních letech, a to díky nejznámější kryptoměně – bitcoinu. Aplikace blockchainu do většiny odvětví však ještě není tak aktuální, protože se podobně jako kdysi cloud prosazuje pouze postupně a zdaleka ne všichni jí důvěřují. Blockchain může být rovněž pro využití náročné na rychlost zpracování jednotlivých transakcí či bloků příliš pomalý, protože se v jeho případě klade větší důraz na bezpečnost spíše než na rychlost.

Mezi jeho další nevýhody patří také velká energetická náročnost public blockchain technologií, relativně malá rychlost u některých protokolů, což jsou ale věci, na kterých komunity usilovně pracují. Je tedy možné, že se v následujících měsících či letech setkáme s výrazně vylepšeným blockchainem.

Další nevýhodu představuje také lidská hloupost, protože uživatel může mimo jiné ztratit šifrovací klíče, bez kterých se jednoduše neobejde. Tento problém naštěstí řeší výrobci, například HTC ve svém telefonu Exodus 1 a prostoru Zion řeší tento problém pomocí systému Social Key Recovery. Do budoucna může blockchainu hrozit také nebezpečí ze strany kvantových počítačů, ale snad nepůjde o nepřekonatelný problém.

V neposlední řadě lze označit za nevýhodu už samotnou popularitu konceptu blockchain. Je takzvaně „v kurzu“ a zažívá „hype“, což vede ke snaze uplatnit ho i tam, kam se naprosto nehodí a kde jsou jeho výhody prakticky anulovány, zatímco nevýhody přetrvávají. „Nedávno jsme se jako odborní partneři zúčastnili Blockchain Hackathonu, soutěže zaštítěné agenturou CzechInvest, kde týmy složené z mladých nadšenců a inovátorů představovaly možné aplikace blockchainové technologie. A jen u menší části představených konceptů dávalo využití blockchainu opravdu smysl,“ dodal Tomáš Ammer z OKsystemu.

Bitcoin jako zkouška funkčnosti

Letos slaví bitcoin své desáté narozeniny a z tohoto pohledu i blockchain, který se začal více prosazovat až teprve v posledních letech, není úplně nová technologie. Bitcoin vlastně světu ukázal, že technologie blockchainu je nejen životaschopná, ale také spolehlivá a v případě použité kryptografie i bezpečná. „Nicméně skutečný přelom v praktické použitelnosti technologie blockchain přinesl až koncept ‚chytrých kontraktů‘, se kterým před pár lety přišel Vitalik Buterin a jeho Ethereum. Díky možnosti skriptování najednou šlo nad blockchainem vyvíjet i sofistikované aplikace a vznikly i další blockchainové platformy určené pro využití v obchodních aplikacích mimo svět kryptoměn. Příkladem může být projekt Hyperledger Fabric podporovaný IBM a dalšími velkými firmami, které na jeho základě vyvíjejí distribuované aplikace zcela nového typu,“ vysvětlil Čermák.

„V otázce reálného využití jsme ještě ve fázi, kdy objevujeme, jakými různými způsoby můžeme z této technologie těžit. Myslím, že velmi brzy uvidíme celou řadu projektů založených na blockchainu a brzy také nebudeme vnímat, že jsou na této technologii založené. Prostě budeme vědět, že to funguje,“ naznačil možnou budoucnost informačních technologií Bínek.

Najít způsob využití či aplikace blockchainové technologie (mimo kryptoměny, což je její zdaleka nejrozšířenější a nejpopulárnější využití), který opravdu těží z jejích výhod,není jednoduché. I přesto se na trhu začínají objevovat první vlaštovky, které naznačují, že budoucnost může být nejen světlá a bezpečná, ale hlavně blockchainová.

Využití v praxi

S blockchainem se můžeme už dnes setkat i v praxi a mnohdy ani netušíme, že daný produkt blockchain využívá. Pokud to výrobce sám nezdůrazní, lze málokdy rozpoznat, jakým stylem má zabezpečená svá data apod. V praxi blockchain najdeme například u IBM, a to interně ve skupině Global Financing, kde pomáhá uvnitř systému pro správu eliminovat možné spory se třetími stranami, a urychluje tak vyřízení vznesených reklamací ze dnů na hodiny. Každá ze stran má díky blockchainu k dispozici jasný přehled o tom, co se ve kterém případě stalo, může si vždy ověřit, že doklady, o která opírá svá tvrzení, jsou originální, důvěryhodné a dostačující k tomu, aby mohla vznášet své nároky. Blockchain v podání IBM ale najdeme i v řadě dalších řešení. Příkladem jsou velké platformy jako TradeLense – zajišťující kompletní digitalizaci procesů při přepravě a odbavovaní zboží v globálním měřítku, Foodtrust – určený pro sledování původu potravin, nebo WeTrade – bankovní platforma pro zajišťování a financování transakcí v obchodním styku. Dále blockchain najdeme také v rozšíření produktu Maximo, který je určený pro správu majetku a údržbu a zařízení. Využívá se při spolupráci s externími firmami pro omezení přístupu externích partnerů do vnitrofiremních systémů a zároveň pro umožnění sdílení potřebných dat.

Oproti tomu Acronis využívá tuto technologii především k ověření autenticity dat, která tvoří jeden z pilířů jeho pojetí ochrany dat a uživatele – SAPAS (Safety, Accessibility, Privacy, Authenticity, Security). Díky tomu může Acronis přesunout těžiště svého vývoje od klasické ochrany dat (Data Protection) ke kybernetické bezpečnosti (Cyber Security) a označit tento přístup jako kybernetickou ochranu (Cyber Protection). Pro představu lze díky blockchainu například záložní soubory nebo kamerové záznamy ihned po jejich vzniku notarizovat, a zajistit tak jejich jednoznačnou hodnověrnost. První reálné nasazení technologie blockchain se přitom uskutečnilo už na začátku roku 2017, kdy se v produktu pro malé kanceláře a domácnosti objevily Acronis ASign a Acronis Notary. Jsou to v podstatě „smart contract“ aplikace založené na blockchainu Ethereum, umožňují notarizaci dokumentů (souborů). Od té doby se obdobná technologie objevila jak u podnikových řešení Acronis Backup, tak v technologii pro poskytovatele služeb Acronis Cyber Cloud.

S exponenciálním nárůstem výpočetní kapacity, který trvá již řadu let, a rozvojem komunikační infrastruktury jsme svědky posunu paradigmatu směrem ke sdílené či distribuované ekonomice a blockchain je logickou a nedílnou součástí této transformace. „V našem případě koncové zařízení s aplikací Babelnet zapíše do této databáze informace potřebné pro ověření veřejného klíče, které si mohou kdykoli přečíst ostatní účastníci komunikace. Účastníci komunikace, kteří využívají tuto pokročilou funkci, si tak mohou být naprosto jisti, že komunikují opravdu jen spolu a že jejich komunikace není narušena třetí osobou, která by se za jednoho z nich vydávala,“ popsal Ammer z OKsystemu. Většina komunikátorů nabízí ověření pomocí sady klíčových slov, dříve bezvýznamových alfanumerických řetězců, případně vzájemného „vyfocení“ QR kódů. Navíc praxe ukazuje, že tuto možnost využívá jen mizivé procento uživatelů, protože je zatěžuje a je pro ně nepohodlná. Drtivá většina uživatelů raději na bezpečnost rezignuje – aniž si to vůbec uvědomí. Proto Oksystem přišel s řešením, které vše ověří zcela automaticky, a přináší tak kvalitativně novou, řádově vyšší úroveň bezpečnosti komunikace než obvyklé výše popsané mechanismy.

V poslední době jsme mohli zaznamenat mnoho úniků dat, na což se rozhodla zareagovat i společnost HTC. Ta díky blockchainu dokáže uživatelům nabídnout řešení chránící jejich digitální vlastnictví s využitím decentralizace tak, že jej mají skutečně pod kontrolou. Momentálně ho najdete ve smartphonu HTC Exodus 1, který je prvním telefonem vyvinutým pro decentralizovaný internet. Umožňuje uživatelům vlastnit kryptografické cennosti a klíče v zabezpečeném prostoru zařízení, který HTC nazvalo Zion. Vize HTC je však širší – snaží se, aby uživatelé získali zpět i vlastnictví svých dat. První krok je však získat kontrolu právě nad šifrovacími klíči.

Jak to tedy doopravdy s blockchainem je – je opravdu neprolomitelný? Odpověď je snadná – není. Začátkem letošního roku se objevily fámy, které zvěstovaly, že byl blockchain prolomen. Ve skutečnosti se však hackerům nepodařilo prolomit kód, který kryptoměny chrání, ale podařil se jim opravdu husarský kousek. Ovládli více než polovinu počítačů využívaných pro autorizaci nejrůznějších operací, díky čemuž mohli v podstatě potvrdit transakce, které nikdy neproběhly. Blockchain tedy prolomen nebyl, ale byl zdárně oklamán. Samozřejmě čím více uživatelů či zařízení blockchain využívá, tím bezpečnější se stává. Například podobný kousek s bitcoinem by téměř nebyl proveditelný. Bude se tedy především bezpečnost točit ve znamení blokchainu, nebo ne?