Kryptoměny – nešvar dnešní doby, nebo budoucnost?

Bitcoin, litecoin a další kryptoměny pomalu začínají pronikat do našeho života. Můžeme si za ně dnes koupit v podstatě cokoliv. Nahradí ale v budoucnu klasickou měnu? Jsou snad bezpečnější? Kolik vlastně na světě existuje kryptoměn? To jsou otázky, s nimiž si můžete buď lámat hlavu sami, nebo si přečtete rozhovor s českým odborníkem na kryptoměny Karlem Fillnerem. Uvidíte sami, že bitcoin a další jemu podobné měny zdaleka nejsou jen nástrojem hackerů a vyděračů, ale můžete je používat i vy!

238
0
SDÍLET

Jde nějak vyčíslit momentální počet kryptoměn? S jakou částí z nich se můžeme opravdu setkat?

V současné době existuje více než 2 000 různých kryptoměn, alespoň těch známých podle zveřejňovaného seznamu na adrese www.coinmarketcap.com. Jen menší část z nich je ovšem v nějakém alespoň trochu zajímavém objemu obchodována na kryptoměnových burzách, do toho vznikají další desítky a stovky nových coinů, stejně tak jako v podobném počtu zanikají. Do tohoto výčtu patří i tzv. tokeny, vzniklé převážně nad platformou Ethereum jako produkt ICO (pozn. red.: Initial Coin Offering) projektů, pomocí kterých byly financovány různé kryptoměnové startupy.

Základním stavebním kamenem nejznámější kryptoměny bitcoinu je blockchain. Platí to i pro všechny ostatní?

Právě již zmíněné tokeny, nejčastěji typu ERC-20, jsou ukázkou kryptoměn, které nemají vlastní blockchain, ale vznikají jako produkt smart contractů nad jiným blockchainem. Pokud bychom je ve zmíněném seznamu coinů podle tržní kapitalizace vyfiltrovali, podílejí se na trhu podle počtu více než polovinou.

Můžeme u ostatních kryptoměn očekávat podobný úspěch jako u bitcoinu? Proč tomu tak je?

Záleží na tom, čemu říkáme úspěch. Myslím, že bitcoin samotný má nejen výhodu prvního hráče na trhu, ale také za jeho dalším rozvojem stojí skupina nejerudovanějších vývojářů – v mainstreamových médiích se o novinkách v programování a nasazování nových vlastností bitcoinu moc nedočtete, o to zajímavější věci se dějí pod povrchem. Také síťový efekt a infrastruktura kolem bitcoinu dosahuje takových rozměrů, o jakých si ostatní projekty mohou ještě dlouho nechat jen zdát. Na druhou stranu je zde množství velmi zajímavých projektů, které se rozvíjejí trochu jiným směrem než bitcoin – ať už to jsou různé platformy typu Ethereum, Quarkchain, Zilliqa apod., coiny s prioritou anonymity jako Monero, PIVX apod., nebo projekty zaměřené na decentralizovaná úložiště dat, decentralizovaný internet atd. A velká část z nich má širokou síť uživatelů a fanoušků, stejně tak jako velký tržní podíl. Myslím, že nemají ambice předehnat bitcoin v tom, v čem je nejlepší, včetně jeho schopnosti uchovatele hodnoty, ale mají na trhu svoje nezastupitelné místo. A v poslední době je zrovna tato otázka předmětem sporů mezi tzv. bitcoin maximalisty, kteří tvrdí, že nic jiného než bitcoin nemá smysl, a fanoušky altcoinů, kteří přitom bitcoin samotný nijak nezatracují.

Kde všude už se dá dnes v Česku platit bitcoinem? Co všechno si za něj můžeme koupit?

Podle mezinárodní mapy www.coinmap.org jsou v ČR stovky míst, kde můžete platit nejen bitcoinem, ale i dalšími kryptoměnami, např. litecoinem, od restaurací a kaváren přes čerpací stanice, různé menší obchody až po mnoho e-shopů, kde jsou zapojeni i velcí hráči na trhu jako Alza. A v Praze také existuje jediné místo na světě, kde nezaplatíte ničím jiným než kryptoměnami, a to je Paralelní Polis. Tedy, dnes už vlastně není jediným místem, další je Paralelná Polis v Bratislavě, ale to je sesterský podnik. Také existují různé služby, které umožňují zaplatit bitcoinem i na místech, kde sice běžně nepřijímají kryptoměny, ale dá se tam platit kartou. Wirex, Bitwala a další provozují službu, kde si svůj účet nabijete kryptoměnou, získáte k němu běžnou platební kartu a při placení v obchodě nebo na internetu platíte sice korunami, eurem apod., ale z účtu je stržena částka odpovídající aktuálnímu kurzu kryptoměny, kterou máte nabito.

Jak mohou vůbec kryptoměny fungovat, když nejsou nijak kryté? Představují proto riskantnější investici?

Fungování kryptoměn není založené na tom, čím jsou nebo nejsou kryté. Podstatou je důvěra těch, kteří je používají, stejně tak jako není už desítky let krytá žádná světová měna (a už vůbec ne zlatem). Ano, bitcoin zatím nemá všechny vlastnosti běžné měny, jeho kurz je volatilní a také není akceptovaný všude, ale kryptoměny ani v současné době nemají ambici nahradit všechny peníze, na to si počkáme ještě hodně dlouho. Důvody, proč je jejich uživatelé vyhledávají, by byly na samostatný článek, podstatou je to, že bitcoin a další kryptoměny nemají žádného centrálního vydavatele – autoritu, která by mohla ovlivňovat měnu tak, jak to známe u běžných peněz. To, co je strašákem centrálních bank, je pro uživatele naopak vyhledávanou vlastností, včetně nemožnosti cenzury a faktu, že můžete mít nad svými prostředky plnou kontrolu.

Pokud jde o investici, samozřejmě se můžeme bavit o vyšším riziku, kryptoměny jsou velmi mladý projekt, u kterého asi málokdo ví, kam se budou ubírat za pár let, jakkoliv většina jejich fanoušků myslí na ty nejlepší vyhlídky. V této souvislosti také nejčastěji uslyšíte, že pokud jde o investici do kryptoměn (někdo by řekl spíše o spekulaci), je vždy lepší investovat ty prostředky, jejichž případná ztráta hodnoty vás nijak neohrozí, na druhou stranu vám v případě úspěchu může přinést mnohonásobně větší profit než kterýkoliv jiný investiční nástroj. Pro velkou část uživatelů kryptoměn ovšem bitcoin a další představují nejen investici, ale životní styl a nástroj finanční svobody.

Těžba bitcoinů byla zpočátku poměrně jednoduchá, ale postupně se její složitost zvyšuje, čímž stoupají i náklady na vytěžení jednoho bitcoinu. Jak je tomu ale u ostatních kryptoměn? Lze je také těžit?

Těžba kryptoměn je činnost, která je nezbytná v procesu potvrzování transakcí. Existuje více algoritmů, kterými se tak děje, dva nejznámější jsou Proof of Work a Proof of Stake. A právě PoW je typický pro bitcoin a větší část altocinů zaměřených na platby, je sice náročnější na výkon hardwaru a spotřebu energie, zároveň ale v kryptoměnovém světě představuje tu nejbezpečnější variantu z pohledu nezměnitelnosti zápisů transakcí v blockchainu. Rozdíly jsou i v hardwaru, kde se bitcoin již mnoho let netěží jako dříve pomocí grafických karet, vznikly mnohem efektivnější tzv. ASIC čipy, které vlastně nic jiného než výpočetní operace zaměřené na těžbu kryptoměn neumějí. Jde o stálou a neustále se vyvíjející soutěž mezi minery, která ale, jak už jsem zmínil, přispívá k čím dál větší bezpečnosti a nenapadnutelnosti sítě, ve které transakce probíhají.

V každém případě jde dnes v podstatě o průmyslové odvětví, kde na těžbu jako jednotlivec s běžným výpočetním zařízením můžete zapomenout, nepočítám-li zapojení do těžby nějakého začínajícího projektu, který zatím stojí stranou zájmu hlavních těžařů.

V loňském roce se na trhu začal objevovat škodlivý software nazývaný miner. Ten bez vědomí uživatele vytěžuje výkon zařízení za účelem těžby bitcoinu pro hackera, kterému tak klesají náklady na těžbu. Jaký je váš pohled na tuto problematiku?

Tato problematika je o něco složitější, rozhodně si nemyslím, že by se hackerům nějak zásadně vyplatilo využívat výkon běžných domácích počítačů k vlastní těžbě, a to ani součtem výkonu tisíců napadených zařízení. U některých škodlivých softwarů to snad mohlo platit v minulosti (a to ještě jen u některých kryptoměn, určitě ne u bitcoinu). Mnohem větším problémem je činnost těch hackerů, kteří se zaměřují na phishing a lákají velmi sofistikovanými způsoby a podvrženými webovými stránkami z uživatelů přihlašovací údaje na burzy a další online služby, kde potom velmi rychle „vysají“ jejich účet. Nebo různé vyděračské e-maily, ať už ty chytřejší spojené s napadením a zašifrováním disku uživatele, nebo ty jednodušší, které budou uživateli tvrdit, že byl přistižen při prohlížení pornowebů, a pokud nezaplatí, dostanou lidé z jeho databáze kontaktů videozáznam z PC kamery.

Bitcoin a obecně kryptoměny jsou oproti běžným transakcím hůře dohledatelnou platební metodou, která se stala mimo jiné i prostředkem k vydírání a těží z něj hackeři všeho druhu, ať už prostřednictvím ransomwaru, nebo vyděračských e-mailů. Nepoškozuje to pověst bitcoinu? Je opravdu tak těžké dohledat, kdo dostává danou platbu?

Ano, kryptoměny činnost hackerů zaměřených na počítačové zločiny do určité míry zjednodušují tím, že je platby těžší vypátrat. Bitcoinové transakce přitom úplně anonymní nejsou, každá platba zůstává v blockchainu navěky a nechává za sebou stopu, kterou lze sledovat od začátku až do konce. A již delší dobu existují společnosti, které se na trackování takových transakcí zaměřují, zatím především na ty, které jsou spojeny s nějakou závažnější kriminální činností – vykradením kryptoburzy, ransomwarem apod. Policie a různí vyšetřovatelé po celém světě tyto služby využívají, ačkoliv nepatří mezi nejlevnější, a v mnoha případech se i daří dosledovat transakci až k pachatelům. Také platí, že to, co může být dnes dohledatelné jen obtížně, může vyvíjející se technologie v příštích letech posunout mnohem dál, a nikdo si tak nemůže být jistý tím, že je nevypátratelný. Transakci z blockchainu nikdo nevymaže a na anonymitu bych se v žádném případě nespoléhal.

Jistě že je využívání kryptoměn k nelegálním aktivitám problémem, který jim z pohledu pověsti moc nepomáhá. Bitcoin je tady s námi ovšem pouhých deset let – a předtím zmíněné podvody a zločiny snad neexistovaly?

Je potřeba si uvědomit, že drtivá většina obchodů s drogami, praní špinavých peněz a dalších činností prováděna v hotovosti nebo i bezhotovostně, často dokonce i s přispěním renomovaných bank, to ovšem pro média není tak atraktivní a jednoduché jako spojovat vše nelegální s kryptoměnami.

Ale i to se začíná postupně zlepšovat a já osobně jsem rád, že se čím dál víc médií začíná kryptoměnám věnovat na mnohem méně bulvárním základu. Jak říká jeden z největších populizátorů kryptoměn Andreas Antonopoulos: „Bitcoin byl jednou vynalezen a už nejde odvynalézt.“ Musíme si zvykat.