Jaká je připravenost na otevřené bankovnictví?

Společnost Trend Micro zveřejnila výsledky průzkumu věnovaného problematice otevřeného bankovnictví. Ve zprávě se věnuje připravenosti bank a firem z oblasti finančních technologií, mj. s ohledem na stávající bankovní aplikace a weby.

406
0
SDÍLET

Směrnice PSD2 – známá také pod označením otevřené bankovnictví – zavádí bezpečnostní opatření nejen pro banky, ale také pro technologické společnosti, které data o zákaznících zpracovávají.  Průzkum potvrdil, že směrnicí ovlivněné organizace berou bezpečnostní rizika vážně, a to i nad rámec povinných opatření. Nová legislativa sice přináší i nové možnosti pro kybernetické zločince, nicméně při zodpovědném přístupu lze rizika spojená se směrnicí minimalizovat.

Mezi nejdůležitější závěry výzkumné zprávy patří:

  • Nově založené finančně-technologické společnosti mají ve srovnání se zavedenými bankami méně zkušeností s řešením podvodů. Nicméně zákazníci jim musí jako oficiálním poskytovatelům služeb dát stejnou důvěru, jakou banky získávaly po mnoho let.
  • Počítačoví zločinci budou nový typ aplikací využívat pro získávání citlivých informací a zákazníci spoléhající se na otevřené bankovnictví tak budou náchylnější k phishingovým útokům.
  • Aplikační rozhraní některých bankovních aplikací zobrazují osobní údaje zákazníků v URL adresách. Útočníci budou tyto a další podobné nedostatky vyhledávat, a to s cílem osobní údaje získat a následně je zpeněžit.
  • Aplikace pro mobilní bankovnictví závisí na softwaru třetích stran – například pro hlášení chyb – komunikujících s cizími weby. Pro on-line bankovnictví představuje tento stav významná bezpečnostní rizika.
  • Finančně-technologické společnosti používají pro získávání informací rizikové techniky a zastaralé systémy, jako je tzv. screen scraping nebo staré verze formátu OFX. Podle směrnice by tyto techniky měly být zakázané, ale zúčastněné strany proti tomu protestují s argumentem nepříliš velkého počtu zneužití a neprůkazné historie incidentů.

Ze závěrů pramení doporučení:

  • Banky a finančně-technologické společnosti by měly klást důraz na bezpečnost a zájmy svých klientů.
  • Finančně-technologické společnosti by měly přijmout a implementovat bezpečné protokoly a odpovídající bezpečnostní postupy.
  • Banky a finančně-technologické společnosti by neměly v URL adrese zobrazovat osobní údaje ani další citlivé přístupové informace. I přes použité šifrování mají útočníci řadu způsobu, jak tato data ukrást.
  • Finanční sektor je dlouhodobě jedním z odvětví, které jsou pro kybernetické zločince nejzajímavější. Vývojáři aplikací pro otevřené bankovnictví by měli tento software vyvíjet tak, aby na bezpečnost mysleli již při samém návrhu a pravidelně prováděli bezpečnostní audity – na všech úrovních a ve všech komponentách u všech s bankovnictvím souvisejících projektů.
  • Uživatelé aplikace pro otevřeného bankovnictví by se měli před její instalací důsledně seznámit jak se samotnou aplikací, tak i se společnostmi, kterým budou data poskytovat.