Pět nastupujících trendů technologické inovace

Technologie pro sociální distancing nebo skládané podniky, design pomocí AI, diferenciální soukromí a biodegradovatelné senzory patří mezi technologie, které by podniky měly sledovat.

117
0
SDÍLET

Analytici vybrali třicítku technologií pro aktuální hype křivku nastupujících technologií (Hype Cycle for Emerging Technologies, 2020) sestavovanou každoročně již od roku 1995. V letošním roce jsou mezi nimi například technologie umožňující fungování skládaných podniků, navracející společnosti důvěru v technologie nebo měnící se stav myšlení.

„Nastupující či rodící se technologie obvykle narušují běh věcí nebo přímo působí rozvrat, zároveň ale není jasné, zda a do jaké míry nabízejí konkurenční tržní výhodu. Většině bude trvat více než pět, a některým dokonce více než deset let, než se přiblíží stádiu dospělosti – některé ale dospívají rychleji, a technologičtí lídři by proto měli znát a chápat příležitosti, jež nabízejí, zejména jde-li o technologie s vysokým či transformačním dopadem,“ vysvětluje viceprezident výzkumu Gartner Brian Burke.

Například zdravotní pasy nebo technologie pro sociální distancing související s probíhající pandemií se po hype křivce pohybují velmi rychle a budou mít zásadní dopad. Technologie se jen zřídka dostávají na hype křivku ve fázi, v níž vstoupil sociální distancing (na vrcholu hype křivky) – jde o důsledek obrovského okamžitého mediálního zájmu, zejména v souvislosti s otázkami kolem ochrany soukromí. Stejně tak zdravotní pasy (například v podobě mobilních apek) jsou neobvyklé, neboť se na křivku dostaly s okamžitou tržní penetrací 5–20 % – například v Číně a Indii jsou již dnes nezbytné pro přístup do veřejných prostor či dopravy, a používají je tak stovky milionů lidí. Obě technologie tak dosáhnou fáze dospělosti (productivity) během méně než dvou let.

Hype křivka rodících se technologií je jedinečná tím, že se do třicítky rodicích se technologií a trendů na ní umístěných promítají vize a postřehy z více než 1 700 technologických oblastí (ty jsou pak zaneseny na dalších příslušných hype křivkách Gartneru). Tato hype křivka se tak zaměřuje speciálně na technologie, jež nabízejí příslib významné konkurenční výhody během příštích pěti až deseti let.

Pět nastupujících technologických trendů

  • Digitální já (Digital me)

Technologie se s uživateli propojují stále úžeji, a vznikají tak nové druhy digitálního „já“ – například digitální pasy nebo technologie pro sociální distancing. Digitální dvojčata našich osob pak jsou modelem spojujícím naši přítomnost ve fyzickém a virtuálním světě. Způsob, kterým lidé interagují s digitálním světem, se postupně posouvá z dotykových obrazovek a klávesnic k vícemodální interakci (kombinující například hlas, zrak a gesta), nebo dokonce přímo měnícímu se fungování našeho mozku.

Technologie, které je v souvislosti s tímto trendem vhodné sledovat, zahrnují sociální distancing, zdravotní pasy, osobní digitální dvojče, digitální dvojče občana, mnohozážitek a obousměrná BMI rozhraní (brain-machine-interface).

  • Kompozitní či skládané architektury (Composite architectures)

Skládaný podnik (composable enterprise) je navržen tak, aby mohl reagovat na rychle se měnící obchodní potřeby pomocí předpřipravených byznys funkcí postavených na pružné datové struktuře (data fabric). Kompozitní architektura je tvořena poskládáním předpřipravených či hotových (tzv. krabicových) byznys funkcí. Její součástí je decentralizovaná analytika či inteligence dosahující směrem ven k okrajovým (edge) zařízením a koncovým uživatelům.

Aby se podniky staly pružnějšími a agilnějšími, měly by sledovat vývoj následujících technologií: kompozitní architektury, předpřipravených byznys funkcí, datové struktury, privátní sítě 5G, vestavěné umělé inteligence a nízkonákladových počítačů pro edge infrastrukturu.

  • Formativní AI (Formative AI)

Jde o sadu nastupujících technologií z oblasti AI a příbuzných domén, které se mohou dynamicky měnit v reakci na měnící se okolnosti. Některé z nich se používají coby nástroje při tvorbě aplikací a návrhu jejich rozhraní. Další zas umožňují tvorbu AI modelů, jež se postupně dynamicky vyvíjejí a přizpůsobují. Ty nejpokročilejší pak dokážou vytvářet zcela nové modely řešící konkrétní problémy.

Organizace zkoumající možnosti a hranice AI by měly sledovat oblasti, jako je design, s pomocí AI, vývoj s pomocí AI, ontologie a grafy, malá data, kompozitní AI, adaptivní strojové učení, učení pod samodohledem, generativní AI a generativní neuronové sítě (GAN).

  • Algoritmická důvěra (Algorithmic trust)

Modely důvěry založené na odpovědné autoritě se postupně nahrazují algoritmickou důvěrou zajišťující ochranu soukromí a bezpečnost dat, aktiv a identit jednotlivců i věcí. Algoritmická důvěra pomáhá zajistit, že se organizace nevystaví riziku a nákladům spojeným se ztrátou důvěry zákazníků, zaměstnanců či obchodních partnerů.

Rodící se technologie související s algoritmickou důvěrou zahrnují bezpečný přístup k edge službám (SASE), diferenciální soukromí, ověřování původu, BYOI (bring your own identity), odpovědnou AI a vysvětlitelnou AI.

  • Po křemíku (Beyond silicon)

Poslední čtyři desítky let se IT odvětví víceméně drželo tzv. Mooreova zákona (poučky o tom, že počet tranzistorů na integrovaných obvodech, jako jsou mikroprocesory, se přibližně každé dva roky zdvojnásobí). S tím, jak se technologie přibližují fyzickým možnostem křemíku, se hledají (a nacházejí) nové pokročilé materiály pro výrobu rychlejších a menších výpočetních prvků.

Klíčové technologie, které by podniky v této oblasti měly sledovat, zahrnují DNA počítače, kompostovatelné senzory a uhlíkové tranzistory.