Práce z domova už není výsadou, manažeři se ale musí přizpůsobit

Výzkum odhalil 41% nárůst podílu zaměstnanců v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky, kteří považují práci na dálku za nezbytnost, nikoli za výsadu. Tento názor nyní zastává 53 % pracovníků tzv. generace X. Vyplývá to z nové globální studie VMwaru.

426
0
SDÍLET

Téměř dvě třetiny (64 %) respondentů uznávají, že je práce na dálku pro jejich podnik přínosem a není možné se vrátit k dřívějšímu uspořádání – přesto zaznívají obavy, že vedení podniků nevěnuje dostatečnou pozornost přizpůsobení nové situaci ve smyslu poskytnutí širších možností volby a flexibility zaměstnancům.

„Náročná situace v uplynulých šesti měsících donutila podniky se rychle adaptovat na nové způsoby výkonu práce, kde ‚práce‘ neznamená ‚kancelář‘. Budoucnost práce nastala v podobě distribuované pracovní síly a přinesla hmatatelné výhody, od zvýšení produktivity a posílení morálky zaměstnanců přes kvalitnější spolupráci po lepší náborové možnosti,“ řekla Kristine Dahl Steidel, viceprezidentka pro koncová řešení společnosti VMware v regionu EMEA. 

„A po položení digitálních základů podniky potřebují zavést správnou kulturu a manažerský přístup odpovídající novému způsobu práce. Řešení pro digitální pracovní prostředí, která umožňují rozptýleným pracovníkům spolupráci a komunikaci, zajišťují viditelnost a podporují produktivitu, již pomohly tisícům podniků a milionům zaměstnanců – a společnost VMware dále pokračuje v inovacích.“

Přizpůsobení firemní kultury potřebám distribuované pracovní síly

Více než čtyři z deseti (41 %) dotázaných manažerů se obává, že jejich podřízení se při práci na dálku nebudou soustředit na zadaný úkol. Více než čtvrtina (28 %) má dojem, že kultura vedení podniku práci na dálku nepodporuje, a více než polovina (59 %) pociťuje zvýšený tlak na to, být online i mimo běžnou pracovní dobu. Tato zjištění poukazují na potřebu opustit tradiční způsob manažerského myšlení a praxe na všech úrovních.

A to navzdory jednoznačným přínosům flexibilní práce pro podnik i zaměstnance, včetně možnosti využít rozmanitější okruh schopností a dovedností z celého světa. Více než tři čtvrtiny dotázaných zaměstnanců (76 %) se domnívají, že se po přechodu na práci na dálku zlepšily jejich osobní vazby s kolegy, 66 % má dojem, že může při videokonferencích otevřeněji hovořit, a 69 % uvádí snížení stresu. Zlepšila se morálka zaměstnanců (30 %) a vzrostla produktivita (34 %). Více než dvě třetiny (67 % ) uvádí, že je nyní snazší nábor špičkových pracovníků, zejména z řad pracujících rodičů (83 %) a menšin (68 %). Co se týče nových nápadů, téměř tři čtvrtiny (72 %) se shodují, že inovace přichází z více stran v podniku než dříve.

„Z hlediska kancelářských profesí v České republice jednoznačně dominovala práce z kanceláří a adopce home-officu nebyla před krizí nijak vysoká. Hlavním důvodem byla nedůvěra zaměstnavatelů směrem k zaměstnancům z hlediska možnosti dostatečně efektivní práce z domova. Důležitou roli ovšem hrála i technická nepřipravenost zaměstnavatelů. Jarní test připravenosti způsobený krizí byl proto velmi tvrdý, nicméně díky němu se postoj zaměstnavatelů k této otázce zásadně změnil, a to jak u soukromých firem, tak dokonce i u státních institucí,“ uvedl Zbyněk Bolcek, partner poradenské společnosti Grant Thornton Advisory, k výsledkům průzkumu.

IT již není považováno za brzdu distribuované práce. Zaměstnanci mohou běžně pracovat v centrále, na pobočkách, z domova, na cestách nebo místa libovolně střídat, přičemž pouze třetina (33 %) dotázaných se domnívá, že IT není dostatečně vybaveno pro podporu práce na dálku.

„Práce z domova klade dle mého názoru největší nároky na management, který se musí naučit, jak práci zadávat, jak ji řídit, a jak kontrolovat, že je správně splněna. Na druhé straně zaměstnanci by měli mít  dostatečnou sebemotivaci k pracovnímu nasazení v režimu homeoffice. Zastávám názor, že by lidé neměli na homeoffice zůstávat neustále, ale pouze část pracovní doby – pokud to samozřejmě není nutné například vzhledem ke zdravotním omezením nebo vládním nařízením. Problém není v technice, tu ostatně již máme i na Krajském úřadě na tyto situace připravenou. Důležité je totiž udržení sociálních kontaktů a vzájemné interakce,“ uvedl vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Jihomoravského kraje Miroslav Vacula.

Holistická vize budoucnosti práce

Rozptýlenost pracovníků způsobuje potíže v řadě oblastí, včetně nástupního procesu, dohledu a zajištění dodržování předpisů, bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a podobně. Dnešní rozsah práce na dálku způsobený pandemií výrazně rozšířil využití digitálních technologií a platforem.  Ve snaze zachovat provozuschopnost přesouvají podniky více aplikací do cloudu, čímž vznikají nové izolované ostrovy informací. Se zmenšováním a zvětšováním pracovní síly a přechodem na práci z domova vzrůstá pestrost zařízení užívaných k práci (BYOD), které nyní nabízí vyšší flexibilitu. Každé nové zařízení připojené k síti však představuje potenciální vstupní bránu kybernetického útoku. To vše narušuje bezpečnostní perimetr podniku a zvýrazňuje potřebu zavádění bezpečnostních modelů založených na principu nulové důvěry.

Metodika

Studie „The New Remote Work Era: Trends in the Distributed Workforce“ je založená na výzkumu sponzorovaném společností VMware, jehož se zúčastnilo 2850 respondentů v regionu EMEA (950 manažerů HR, 950 manažerů IT a 950 obchodních manažerů) z 12 zemí – Velké Británie (600), Francie (450), Německa (450), Itálie (150), Holandska (150), Ruska (150), Polska (150), Norska (150), Švédska (150), Španělska (150), Spojených arabských emirátů (150) a Saúdské Arábie (150). Společnost Vanson Bourne průzkum provedla v červnu a červenci 2020.