Kde a jak se prolíná IoT a práce na dálku

Krize minulého roku ovlivnila snad každý aspekt světa, nejen toho technologického. Například na IoT mnoho času a prostředků nezbylo. Nebo je to naopak? Jak vlastně s internetem věcí rok 2020 „zamával“?

219
0
SDÍLET

Krize minulého roku ovlivnila snad každý aspekt světa, nejen toho technologického. Urychlila digitální transformaci podniků, poslala všechny naše známé pracovat z obýváku a v neposlední řadě zviditelnila nejeden problém ve fungování našeho dosavadního digitálního života. Často takového, který jsme dlouhodobě opomíjeli. Mnoho věcí se kvůli krizi posunulo, zpomalilo, zkrátka v nastalé situaci ztratilo svou dosavadní prioritu.

Může se zdát, že jednou z takto postižených oblastí je i zavádění internetu věcí do praxe. Přece jen, v momentě, kdy pandemie přišla, se spousta společností potýkala s problémy skoro marginálními: hledaly se dosud neexistující nástroje pro komunikaci, zaváděla se služba vzdálené plochy, zabezpečovaly se VPN sítě a podobně. Na IoT mnoho času a prostředků nezbylo. Nebo je to naopak? Jak vlastně s internetem věcí rok 2020 „zamával“?

Adopce pokulhává, důvěra ale strmě roste

V polovině předminulého roku 2019 společnost Microsoft předvídala IoT zářnou a strmou budoucnost. Nebyla jediná. Zdálo se, že do konce sezony 2021 ho mělo v systematické formě adoptovat na 94 % podniků a hodnota trhu se měla vyšplhat na závratných 420 miliard amerických dolarů. Ne všude se měla technologie zavádět stejně, důvěra podniků v IoT byla nejvyšší v USA a Číně, překvapivě o něco méně pak ve Spojeném království.

Pravda, koronavirová krize si s těmito čísly pohrála, zajímavé ale je, že v negativním smyslu ovlivnila jen některé specifické sektory. Oddálila například nástup chytrých kanceláří (ostatně, kdo ví, jestli je myšlenka práce z kanceláře dnes udržitelná), na druhou stranu posunula futuristické představy automatizovaných továren a digitalizovaného zdravotnictví blíže realitě.

Probíhající krize naopak podle posledních statistik prospívá upevňování významu celé IoT myšlenky a důvěry v ni. Ta stoupá jak u podniků, tak jednotlivých uživatelů. Ve druhé polovině roku 2020 tak organizace s o poznání větší vervou vyčleňovaly na budoucí adopci IoT prostředky a definují si ucelené a přesné plány, kde a jak je třeba postupovat.

Minulý rok přinesl změny, které narušily podstatu nejednoho podnikání. Můžeme sice s nadsázkou říct, že se nacházíme „po otřesech“, v době, kdy si organizace našly cesty, jak fungovat s ekonomickými omezeními, politickými i sociálními regulacemi. Jenže následky otřesů neodezní minimálně několik let. IoT je nyní po roce zase ve středu zájmu, protože je vnímána jako jedna z těch, které mohou výrazně zmírnit bolesti z přechodu na nový druh normálu.

2020: rok, který přinesl změnu konceptu

Na první pohled jen kosmetickým, na druhý však závažným posunem prošla také samotná myšlenka internetu věcí.

Za prvé: předpokládá se, že díky rychlému rozvoji digitálního pracovního prostředí a také faktu, že většina organizací v režimu práce na dálku zůstane i po opadnutí krize, nemá smysl uvažovat o tom, že se pracovníci budou nacházet blízkosti IoT přístrojů, jak se myslelo doposud. Nebudeme denně pracovat z chytré kanceláře, továrny ani skladu, ale z bezpečí svého domova. Myšlenka sdílených prostor vybavených senzory také není na pořadu dne. Co tedy zbývá?

Naštěstí zbývá to nejdůležitější, automatizace a provázanost. Díky cloudovým platformám, přes které dokážou pracovníci kontrolovat všechna zařízení výrobní linky nebo chytrého skladu ani není potřeba, aby byl kdokoliv přímo na místě. IoT v blízké budoucnosti se nebude nacházet kolem nás, ale těžit z něj budeme na dálku. Jen je k tomu potřeba využít zdrojů, které máme k dispozici.

S tím souvisí druhý posun, který rok 2020 přinesl. Ukazuje se, že čím dál větší potenciál nacházejí koncová zařízení, se kterými uživatelé už dnes doma běžně pracují. Notebooky, chytré telefony a tablety jsme dřív neměli tendence ve výčtu IoT zařízení uvádět, protože to bylo banální. Nyní se ale role těchto chytrých přístrojů den ode dne zvětšuje. Jen je potřeba překonat překážky v podobě multiplatformity, stability připojení a dostupnosti.

Třetí a poslední změna v konceptu je na první pohled zanedbatelná, ale ve skutečnosti je zdaleka ta nejdůležitější. Týká se samotné podstaty filozofie internetu věcí. Posun, o kterém chci hovořit, je dobře patrný z toho, jak se o možnostech IoT dříve referovalo. Vzpomínáte, jak jsme o něm ještě před rokem psali?

V první řadě jsme se většinou věnovali technologickým řešením. Ty stály jako středobod celého řešení. Povídali jsme o samotných senzorech, do sítě připojených tiskárnách, pak o žárovkách ovládaných telefonem, konče teplotními čidly a IP kamerami. Pak jsme jedním dechem dodávali, jak tato zařízení usnadní naše běžné fungování a nakonec zmínili, že jimi generovaná data jsou výsledek celého procesu. Dnes se uvažuje naopak. Primárním důvodem adopce IoT jsou agregovaná data, o kterých jsme dřív řekli maximálně to, že jejich množství a uskladnění bude činit problémy.

Všechna chytrá zařízení mají v blízké budoucnosti sloužit především k analýze chování. Ke sledování jednání zákazníků, pracovníků, k měření efektivity procesů a v posledku povede k jejich optimalizaci. IoT se tak dotkne jak pracovního života, tak toho běžného, denního. Ovšem usnadnění našich uživatelských potřeb už se bude nadále brát jen jako vedlejší produkt, ne jako hlavní benefit.

Styl práce i trh se přizpůsobí

Už jsem zmínil, že pro pracovníka, který není fyzicky přítomný na místě, kde se IoT zařízení nachází, neznamená, že by nemohl pobírat benefity, které chytrá zařízení nabízejí. Takových benefitů je mnoho a jedním z nich je prostý fakt, že zaměstnanci z domova mohou využívat nástroje, data a poznatky, ke kterým by jinak neměli přístup.

Typickým příkladem je oblast zdravotnictví. Současný boom infekčních nemocí nás učí, že je dobré udržovat rozestup mezi pacientem a lékařským personálem. Jsou to tedy různá zařízení, která dozorují průběh nemoci pacientů a při změně zprostředkují informace povolaným odborníkům. Sběr dat z IoT zařízení a jejich automatická analýza nabízí skoro až pohádkové možnosti: autodiagnostiku nemoci, statistiky v reálném čase nebo distribuci léků na dálku.

Podobně fungovat mohou sektory výroby a transportu. V atmosféře, kdy je nejžádanější komoditou obyčejné zdraví, se nezdá být myšlenka automatizovaných továren, do kterých nikdo nechodí, zase tak absurdní. Dřív tak četné hlasy kritiků, že technologie internetu věcí způsobí propouštění řadových pracovníků, je dnes vzdálenou ozvěnou. Priority a zájmy se opět změnily.

To se odráží v trendu, který přišel s nástupem home officu, totiž najímání expertů, kontraktorů. Teprve s rozšířením IoT získají tito specialisté, často pracující na projektech na dálku, plnou podporu pro svou práci a všechna data k tomu potřebná. Ostatně, výhody ze vzestupu specializace, který odráží trh práce už dlouhou dobu, nebude podle expertů bez internetu věcí možné nikdy maximalizovat. A to se týká všech oborů včetně IT, kde se tato skutečnost nejvíce odráží ve sféře bezpečnosti a správy sítí.

Život se přizpůsobí pomaleji, jako vždy

To vše, co dosud bylo řečeno, celé nové pojetí IoT, které povstalo v důsledku globálních změn posledních dvanácti měsíců, vznáší otázky a vyvolává obavy. Ty netkví ani tak v tom, jak situace ovlivní byznys nebo práci, ale ostatní život. Rozšířený dohled nad naším konáním, sběr dat, který neskončí ve chvíli, kdy odbije pracovní doba, to vše jen dovrší kontrolu nad každým aspektem běžného dne. Jestliže práce na dálku, nyní v podobě home officu, rozostřila už dřív nejasnou hranici mezi prací a odpočinkem, je možné, že internet věcí ji zcela a nadobro smaže.

V těchto ohledech je, podobně jako jakákoliv jiná technologie IoT, dvousečnou zbraní. Bude díky ní možné pracovat skutečně odkudkoliv, ale dle psychologů pravděpodobně povede k ještě většímu nárůstu izolace. Kolegové se tak brzy mohou stát jen shlukem pixelů na obrazovce. Většina odborníků se shoduje, že firmy a stejně tak práce i její trh přijmou změny o poznání lépe než vědomí a podvědomí zaměstnanců, ale optimističtěji dodávají, že v moci internetu věcí je také náprava.

Může změnit náš běžný život stejně tak razantně jako ten pracovní. Dovolí služby a odpočinek lépe přizpůsobit každému z nás, a ačkoliv to v tomto kontextu zní prapodivně, maximalizovat tolik hledaný wellbeing. IoT tak může být technologickým lékem mnoha neduhů dalšího desetiletí a jen delší čas při pohledu zpět ukáže, jestli jsme tento mocný medikament nepromarnili.

Autor textu: Jan Hanáček