Čtyřdenní pracovní týden – nová realita?

482
0
SDÍLET

Možná už i vy máte čtyřdenní pracovní týden. Možná na vás tato změna teprve čeká. A možná budeme obecně mnohem produktivnější, když budeme pracovat méně dní, kdoví.

Se změnami, které proběhly v posledních dvou letech po celém světě, samozřejmě nastaly i změny v pracovním rytmu a pracovních zvyklostech. Mnoho společností a institucí bylo zničehonic donuceno přejít na vzdálenou spolupráci se zaměstnanci, a spousta z nich u toho alespoň částečně plánuje zůstat. Hybridní práce se stává běžným prostředkem. Ale změn bude do budoucna pravděpodobně ještě více.

Kratší pracovní týden

Menší počet dní strávených prací nejspíš znamená odpočatější zaměstnance a tedy jejich vyšší produktivitu. Právě k takovému závěru dospěli odborníci a jejich prostřednictvím i některé společnosti. Ty progresivnější z nich se rozhodly svou teorii postupně ověřit v praxi.

Zatím největší reálná vůle ke zkrácení pracovního týdne je k vidění v angloamerických zemích. Zkušební čtyřdenní pracovní týden se zatím testuje v Irsku, Spojených státech, Kanadě a Spojeném Království. V americkém Kongresu dokonce leží návrh zákona na kratší, 32hodinový pracovní týden.

Americký návrh na celkově menší počet hodin strávených v práci ale neznamená, že se touto cestou vydávají všechny společnosti. Některé firmy sice aplikují čtyřdenní pracovní týden, denně ale zaměstnanci mají pracovat více než osm hodin.

Více času na regeneraci

Čtyřdenní pracovní týden znamená logicky třídenní víkend. Díky delší době, kterou zaměstnanci stráví souvislým odpočinkem, by pak měli být v průběhu pracovního týden výrazně výkonnější. Přitom stále není nutno, aby lidé trávili každý den z byť kratšího pracovního týdne fyzickým pobytem v kanceláři. Počítá se stále i s hybridním způsobem práce.

Klíčem k fungování celého systému je několik věcí. Lidé budou mít možnost strávit více času s rodinou a s přáteli. Současně ale také uvidí, že jejich zaměstnavateli na nich záleží. Kombinace obou věcí by pak měla zaměstnance pozitivně motivovat k dlouhodobě vyšší produktivitě a tím pádem ke kvalitnějším výkonům.

Mnoha lidem může vyhovovat kratší pracovní týden i proto, že na zbývající pracovní den se mohou objednávat k lékaři, nakupovat anebo řešit věci na úřadech. Nemusejí si na tak vybírat dovolenou nebo složitě synchonizovat termíny.

Změna v rytmu práce ale není pro všechny

Samozřejmě je jasné, že tyto změny nejsou aplikovatelné na všechny obory. Potenciální všeobecná změna v délce pracovního týdne se nejspíš bude týkat jen kancelářských činností. Kdyby například aplikovaly čtyřdenní pracovní týden i všechny služby, lékaři nebo obchody, výhoda kratšího pracovního týdne a možnosti řešit některé záležitosti během třídenního víkendu by zaměstnancům úplně odpadla. Kratší pracovní týden by se tak stal po lidi mnohem méně zajímavým.

Dalším důvodem, proč někteří zaměstnanci o kratší pracovní týden nemusejí mít zájem je fakt, že práce musí být intenzivnější. Objem práce zůstává víceméně stejný, ale skutečného času na ni bude méně. Lidé pak přijdou o svůj „volný čas v práci“ – nebudou se moci socializovat s kolegy, v klidu si oddechnout u kávy nebo zajít na prodloužený oběd. V takových případech zaměstnanci méně pracovních dní podporovat určitě nebudou.

Třikrát měř, jednou zkracuj pracovní týden

Změnu v délce pracovního týdne bude potřeba určitě předem důkladně promyslet, a to do všech detailů. A jak se postupně ukazuje, příprava se opravdu vyplatí – zatím ze všech pokusných společností přicházejí kladné ohlasy. Po změnách, které proběhly v minulých letech, tak možná nastane další, posun směrem ke kratšímu pracovnímu týdnu.

Zdroj: The Ticker