Zprávy

Mzdy začínají pomalu růst, nejistota na trhu práce ale přetrvává

Napříč obory i regiony dochází k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce. V části firem se zároveň vrací na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém pandemickém roce sníženy či zcela pozastaveny. Trh práce v České republice však stále značnou měrou ovlivňuje nejistota způsobená pandemií. Kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků brzdí ekonomiku také chybějící zdroje či komponenty. O výši finančního ohodnocení, stejně jako o případných benefitech, začínají rozhodovat opět kandidáti. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech.

I přes mírný růst ekonomiky se dá očekávat, že návrat na předcovidovou úroveň bude ve většině odvětví pomalejší, než by si firmy přály. Jedním z důvodů je pokračující nedostatek lidí, ve výrobě pak i zdrojů a komponentů,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group, a dodává: „Napjatý trh práce nevyřešila ani pandemie. Do jisté míry za to mohou vládní programy, které jej paralyzovaly uměle udržovanou nízkou nezaměstnaností. Firmám navíc chybí i zahraniční pracovníci, kteří vloni opustili Česko a dosud se v plné míře nevrátili.“

Záchranu dle něj nelze očekávat ani od technologií, které by nahradily jednoduché manuální úkony. Investice do nich se totiž odkládají na dobu, než si podniky vytvoří finanční rezervy, které padly na loňské odstávky a udržení personálu.

Kandidáti si určují podmínky

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce si uvědomují i samotní uchazeči, kteří si mohou vybírat z mnoha nabídek a svým způsobem i určovat výši mzdy. Napříč obory i regiony tak dochází k mírnému růstu mezd,který kompenzuje stagnaci v loňském roce. „Pokud mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic, což je způsobeno jednak nižšími bonusy a jednak dostatkem volných manažerských kandidátů,“ dodává Martin Malo s tím, že v části firem zároveň dochází k návratu finančních i nefinančních benefitů, které byly v loňském pandemickém roce pozastaveny.

Řada zaměstnavatelů také zavádí další motivační benefity a náborové příspěvky, kterými chtějí nové kandidáty přilákat. Tyto bonusy jsou však v některých segmentech z důvodu spojování pozic vyvažovány rostoucími požadavky na uchazeče.

IT a telekomunikace: po dočasném ochlazení dochází opět k přehřívání trhu

Zatímco loňský rok byl ve znamení pozastavování nových a často i plánovaných projektů, výrazného omezování nových náborů, ukončování spolupráce s řadou kontraktorů a vyčkávání, letošní rok přinesl oživení a s ním výrazně vyšší požadavky na obsazování IT pozic. Nejdříve firmy hledaly zejména seniornější role, později však musely vzhledem k nedostatku volných kandidátů slevit ze svých požadavků. Asi nejhůř se firmám daří obsazovat seniorní role v oblasti bezpečnosti, stále větší nedostatek je i Java Developerů. Přibývá také pozic, které kombinují technické znalosti a zkušenosti s měkkými dovednostmi, například schopností práce v týmu, uměním komunikace či dovedností vysvětlit laikům složité IT řešení. Průměrné mzdy se letos zvedaly zejména na vedoucích pozicích a růst se dal zaznamenat i v regionech. Naopak pokles byl patrný na pozicích business analytiků.

Inženýring a výroba: nedostatek uchazečů na výrobní pozice přetrvává

Na rozdíl od loňského roku, kdy byla většina firem spíše opatrná a v důsledku pandemie nenabírala větší počty uchazečů, došlo letos ke zvýšení poptávky po nových zaměstnancích. Největší zájem mají firmy o kvalifikované i nekvalifikované uchazeče do výroby, dále pak do sektoru automotive nebo do konstrukčních týmů. Stejně jako v předchozích letech chybí i letos nejvíce pracovníci elektra, svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě. Dlouhodobý nedostatek těchto zaměstnanců ještě umocnil odliv zahraničních pracovníků v loňském roce. Nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků se rostoucí počet firem snaží zčásti řešit financováním rekvalifikačních kurzů a certifikátů. K navyšování mezd docházelo převážně u odborných pozic, a to zejména v Praze, ve Středočeském, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji, nejvíce však na Olomoucku, kde roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná.

Nákup a logistika: pozice skladníků vykrývali během pandemie pracovníci z hotelnictví a gastronomických provozů, nyní však opět chybí

Po loňském boomu e-komerce, se kterým souvisel i rozmach logistiky, došlo letos k lehkému ochlazení trhu. I když poptávka po těchto službách o něco klesla, sektoru se stále daří nadprůměrně. V loňském roce společnosti poptávaly především skladníky, které částečně vykrývali lidé ze segmentu hotelnictví a gastronomických provozů. Část z nich se navrátila zpět ke své původní profesi, a zaměstnanci do skladů tak opět chybí. Nedostatek lidí ještě prohloubil loňský odliv zahraničních pracovníků, kteří v tomto segmentu měli vždy silné zastoupení. V oblasti nákupu není nábor nových zaměstnanců nyní tak silný jako před pandemií. Souvisí to především s větší automatizací a reorganizací nákupních týmů. Růst mezd v logistice nebyl nijak výrazný. Firmy navyšovaly mzdy pouze v případě, kdy chtěly přilákat více kandidátů a předstihnout konkurenci. Navyšování se tedy pohybovalo v rámci jednotek procent, a to nejvíce v oblasti přímé logistiky. V Praze a v Jihomoravském a Středočeském kraji pak došlo dokonce ke snížení mezd.

Stavebnictví a reality: obor vzrůstá, brzdí jej však nedostatek materiálu i pracovníků

Objem práce i poptávka po zaměstnancích v odvětví stavebnictví a realit stále vzrůstá. Tento boom však brzdí jak nedostatek stavebního materiálu a jeho ceny, které výrazně vzrostly, tak i situace na trhu práce. Nejhůře se náborářům obsazují pozice jako přípravář, rozpočtář, stavbyvedoucí nebo projektový manažer. S nedostatkem těchto pracovníků se přitom potýkají jak stavební a konzultační firmy, tak i developeři.  Některé firmy jsou kvůli nedostatku volných uchazečů ochotny dělat kompromisy ve svých požadavcích. Počítají například s doučením angličtiny, v odborné kvalifikaci a zkušenostech však ústupky obvykle dělat nechtějí. Mzdy na pozicích projektových manažerů či stavbyvedoucích rostou napříč všemi regiony, nejvíce však na Moravě a Vysočině.

Bankovnictví a finanční služby: trend sdružování pracovních pozic posiluje

I v oboru bankovnictví a finančních služeb stoupla oproti minulému roku poptávka po nových zaměstnancích. Ve většině případů se nejedná o nová místa, ale o náhrady za bývalé zaměstnance, kteří se rozhodli změnit obor. Kandidátů na trhu práce je ovšem málo a zaměstnavatelé často hledají uchazeče z jiných sektorů a slevují ze svých požadavků. Nejhůře se obsazují pozice z front office, jako jsou pracovníci přepážky nebo klientští poradci, a dále pak role účetních nebo fakturantů, které mají uchazeči o práci spojené s velkým stresem, časovou náročností a velkou zodpovědností. I nadále tak posiluje trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě pozice najednou. Startovací mzdy finančních manažerů klesly. Nižší mzdu však kompenzuje menší tlak, lepší pracovní prostředí a více benefitů. Největší pokles mezd zaznamenává Ústecký kraj. Bankéři si polepšili zejména v menších krajích, v těch velkých spolu s Prahou jsou mzdy téměř na stejné úrovni.

Obchod, retail a marketing: obchodu i marketingu se v době pandemie dařilo

V uplynulém roce rostly zejména firmy s rychloobrátkovým spotřebním zbožím a ze segmentu e-komerce. Poptávka po nových zaměstnancích se však oproti předchozím letem nijak výrazně nezměnila, a to především díky nízké fluktuaci pracovníků a jejich nižší pracovní vytíženosti v době pandemie. Nábor je aktivnější jen v oblasti e-komerce. Nejhůře se lidé hledají na pozice v rámci digitálního marketingu a zaměstnanci mluvící německy.  Dobrou zprávou je, že se obor dočkal růstu mezd. Startovací mzdy obchodníků vzrostly prakticky ve všech regionech a růst zaznamenaly také marketingové pozice. V maloobchodu pak rostly mzdy především v regionech, v Praze naopak klesly, a to i na manažerských pozicích. Prakticky beze změn mezd zůstal Moravskoslezský kraj.

Lidské zdroje, administrativa a právo: lidské zdroje zaznamenaly během pandemie největší nápor práce

Největší pracovní nápor zaznamenal během pandemie obor lidských zdrojů. Jeho pracovníci museli řešit nejen úkony spojené s Covid-19, ale také nedostatek kandidátů na trhu práce. Oproti minulému roku se mírně zvyšuje poptávka zejména po pracovnících HR a zákaznického servisu. Nejčastěji se však jedná spíše o náhradu za jiného pracovníka než o rozšiřování stavu. Po pandemii totiž potřebovala řada pracovníků změnu, a proto tento obor opustila. Konkrétně do zákaznického servisu se však lidé hledají složitě, pro kandidáty není tato práce příliš atraktivní a lukrativní. V rámci administrativních pozic musí pracovníci často zastávat více rolí. Jde o jeden z požadavků, který dnes často zaměstnavatelé mají jak na stávající zaměstnance, tak i na nové uchazeče o práci. Ke zvyšování mezd docházelo zejména u HR pracovníků, mzdy se naopak snižovaly u právníků v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

Zdravotnictví a farmacie: kvalifikovaného personálu je kritický nedostatek

V důsledku pandemie Covid-19 mají společnosti z oboru farmacie a zdravotnictví více práce a zakázek než v předchozích letech. Dochází proto k výraznému růstu poptávky po nových pracovnících. Hlad po lidech panuje jak ve farmacii, a to především v oblasti výzkumu, obchodu a e-komerce, tak i ve zdravotnictví a lékárnictví. Kritický nedostatek kvalifikovaného personálu je prohlubován i tím, že řada pracovníků odtud odchází za kariérními příležitostmi do zahraničí. Na nové i stávající zaměstnance je tak kladen velký tlak a často musí pracovat i přesčas. Zdravotnická zařízení se snaží situaci řešit náborem cizinců s potřebnou uznanou atestací či ratifikací zkoušek. Navzdory přesčasům a nedostatku personálu došlo k poklesu mezd u všeobecných lékařů, a to napříč všemi kraji. Mzdy zdravotních sester naproti tomu vzrostly a polepšily si i obchodní pozice spojené s farmacií. Největší zájem mají uchazeči o marketingové nebo obchodní pozice.

Sdílené podnikové služby: obor rostl i pandemii navzdory a nadále nabírá

I když obor podnikových služeb fungoval bez výpadků a rostl i navzdory pandemii, mzdy se oproti loňskému roku příliš nezměnily. Výjimku tvoří jen oblast IT, některé komplexnější finanční pozice a dále pozice vyžadující znalost nedostatkové němčiny, francouzštiny a severských jazyků. Nové zaměstnance hledala a nabírala většina center i v době nouzového stavu a i nyní v oboru vládne vysoká náborová aktivita. Nejvíce obsazovaných pozice je v oblasti financí, IT a zákaznických služeb, objevují se však i obchodní a marketingové role. Kvalifikovaných uchazečů je však málo, a tak si mohou vybírat z mnoha nabídek a svým způsobem i určovat výši mzdy.