Vladimír Dzurilla: Úplná digitalizace je možná, když bude připraven i každý občan

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a šéf národní agentury NAKIT nám poskytl vhled do procesu digitalizace státní správy. Řeč ale přišla i na jiná témata, například mezinárodní kyberbezpečnostní soutěž ECSC.

348
0
SDÍLET

Do rychlosti, s jakou probíhá digitalizace české státní správy, se podstatně promítla pandemie. Jede nyní na plné obrátky. Jaké překážky jí ještě stojí v cestě? Je možné českou správu digitalizovat kompletně a jaká pozornost se dnes klade na tolik diskutovanou bezpečnost dat? Odpovídá jeden z nejpovolanějších, Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci a šéf národní agentury NAKIT.

Můžete nejprve uvést, co vlastně spadá do agendy vládního zmocněnce pro digitalizaci a IT?

Jako vládní zmocněnec koordinuji ICT aktivity státních organizací ČR, vytvářím koncepci, hledám synergie a prostor pro spolupráci. Stěžejním programem, na kterém pracujeme už čtyři roky, je Digitální Česko – Strategie digitalizace ČR. Mimo jiné se věnujeme prioritizaci IT projektů a já konkrétně například pro ně pomáhám získávat prostředky ze státního rozpočtu.

Co byste označil za své největší dosavadní úspěchy, kterých jste dosáhl v této roli?

Už se nebavíme, jestli máme digitalizovat, ale bavíme se o tom, co je třeba udělat dřív. Konkrétně je pak velkým úspěchem schválení zákona o právu na digitální služby, který zaručuje digitalizaci všech služeb do tří let a samozřejmě obrovský a tak trochu vynucený skok v digitalizaci agend zdravotnictví během epidemie. Bankovní identita je obrovským skokem v digitalizaci, který si dnes možná ani neuvědomujeme, ale rozhodně změní mnoho jak ve státní, tak v komerční sféře.

Které významné změny se vám podařilo prosadit v oblasti digitalizace státu? Zafungovala pandemie nemoci covid-19 jako významný katalyzátor digitalizace?

Rozhodně ano. Všechno začalo potřebou získat a vyhodnocovat data. Potřebovali jsme relevantní data, tak abychom mohli rychle přijímat rozhodnutí, během pár měsíců jsme připojili všechny krajské hygienické stanice na virtuální ústřednu, rezervační systém s napojením na testovací kapacity, registrace a rezervace očkování, velký rozvoj informačního systému infekčních nemocí, který rozvíjel UZIS, armádní CFA atd. Bez covidu by to takhle rychle nešlo. A zároveň spousta změn se udála ve vnitřním fungování úřadů: zjistili, že lze plnohodnotně fungovat i online. Celkově se změnila očekávání – všichni jsme začali daleko víc hledat online služby státu a požadovat je. Je to vidět i v číslech.

Kde vidíte největší překážky pro digitalizaci státu? Je možné, že by nám v tomto smyslu za zbytkem Evropy takříkajíc ujel vlak?

Udělali jsme obrovský kus práce, kterou není na první pohled vidět, ale je pro digitalizaci státní správy zásadní – legislativa a nutné sdílené služby, které budeme dál rozvíjet. Velkým rozvojem prochází portál občana, identita – ať se každý může ke službám státu přihlásit – a přibývají služby. Velmi dobrou službou je portál MojeDaně, kde vyřídíte svoje daňové povinnosti online, dál probíhá jeho velký rozvoj. Přibývají aplikace – například aplikace Tečka, která slouží jako nejjednodušší způsob prokazování se bezinfekčností covidu. Má přes dva miliony stažení a denně ji využívá přes 300 tisíc lidí. Digitalizace státu je dlouhodobý proces a pracují na něm všechny státy EU.

Je u nás vůbec možná kompletní digitalizace státní správy, která by znamenala reálný úbytek byrokracie a zároveň zvýšení transparentnosti?

Samozřejmě ano a pracujeme na tom, aby byly všechny služby online. Úplná digitalizace je možná ve chvíli, kdy bude na úplnou digitalizaci připraven i každý občan. Stát je ze zákona povinen služby zajistit pro všechny, a tedy i v papírové podobě.

Často diskutované jsou bezpečnostní aspekty digitalizované státní správy, školství, zdravotnictví. Jak si na tomto poli z vašeho pohledu vedeme?

Bezpečnost bereme vážně, musíme na ní neustále pracovat, zdokonalovat se a nic nepodcenit. Bezpečnosti aplikací nebo infrastruktury věnujeme hodně úsilí a času, i když o tom nemluvíme. Robustní bezpečnostní řešení je součástí každého státního projektu a máme na to ve svých organizacích kvalifikované odborníky. Bez funkčních registrů, bez bezpečného připojení subjektů veřejné správy k internetu a dalších služeb, které pro ministerstvo vnitra NAKIT dodává, by žádná digitalizace nebyla možná.

Dlouhodobě podporujete středoškolskou soutěž v kybernetické bezpečnosti, jejíž cílem je vyhledávat a rozvíjet mladé talenty v této oblasti. Jak je na tom Česká republika s (ne)dostatkem bezpečnostních expertů?

Máme v oboru kyberbezpečnosti experty na světové úrovni a mnoho z nich je i ve státních službách, což mě velmi těší. Jednoznačně je to obor budoucnosti, a proto jakékoliv aktivity, které k tomuto oboru přivedou nové studenty, velmi rád podporuji. To, co nám chybí, je obecná úroveň povědomí o bezpečnosti a bezpečném chování na internetu a v kyberprostoru, o tom by měli mít přehled úplně všichni.

V září proběhne v Praze European Cyber Security Challenge, podílíte se aktivně na přípravách této akce? Proč jsou takové akce důležité?

NAKIT i SPCSS, dva klíčové státní IT podniky, jsou partnerem této akce. Naše česká národní kyberbezpečnostní soutěž je největší ze všech zemí EU. Naše podpora, i moje osobní, je velmi aktivní a děláme vše pro to, aby evropské finále úspěšně proběhlo. A chci, aby se Česká republika prezentovala jako země, kde vznikly celosvětově úspěšné firmy v oboru kybernetické bezpečnosti a kde jsme mezi prvními měli funkční kybernetickou legislativu a patříme v tomto oboru ke světové špičce.