Výzvy v oblasti obnovy po havárii pro kontejnerové aplikace

207
0
SDÍLET

Zotavení po havárii (Disaster Recovery) slouží k ochraně infrastruktury nebo aplikací v určitém geografickém prostoru s cílem snížit dopady na podnikání v případě nepředvídaných selhání. Záměrem je umožnit bezproblémové a automatizované obnovení, které zajistí provoz aplikací s minimálními výpadky a obnovení funkčnosti během několika minut. Technologie, jako jsou kontejnery a Kubernetes, představují nové příležitosti ve vývoji aplikací, ale přesto je třeba mít plán pro zotavené po havárii, který by je ochránil před rostoucím počtem kybernetických hrozeb.

Dave Russell, vice president pro podnikové strategie, Veeam Software

Předtím než se kontejnerové technologie začaly ve velkém využívat, byla řešení zálohování a obnovy obvykle implementována na úrovni virtuálních počítačů (VM). To funguje pro aplikace, které běží na tradičních lokálních systémech. Když jsou však aplikace kontejnerizovány a spravovány vzdáleně pomocí orchestrátoru, jako je Kubernetes, může se tento systém ocitnou v ohrožení. To znamená, že účinné plány obnovy musí být navrženy pro kontejnerové architektury a musí nativně podporovat způsob fungování Kubernetes.

Podle společnosti Gartner bude do příštího roku více než 75 % podniků na celém světě provozovat kontejnerizované aplikace v produkčním provozu – oproti necelým 30 % z června loňského roku. Pokud jsou kontejnerizované aplikace součástí podnikových IT služeb, měly by být chráněny a spravovány stejným způsobem jako vše ostatní.

V organizacích, které kontejnerizované aplikace používají, existují nedostatky v připravenosti na obnovu po havárii. S dalším vývojem technologií je to oblast, kterou by měli ředitelé IT brát více v potaz.

Zvládnutí výzev pro zotavení po havárii (DR)

Navzdory přínosům, které dosavadní vývoj systému Kubernetes přinesl, mají kontejnerizované aplikace stále svá omezení. Paradoxně infrastruktura, která usnadňuje vývoj, produktivitu a nasazení aplikací, přináší daleko větší výzvy, pokud jde o připravenost na obnovu po havárii.

Cílem kontejnerizované architektury je minimalizovat riziko výpadku tím, že v každém jedinečném kontejneru je hostován co nejmenší počet nezávislých služeb. Tím se zvyšuje flexibilita a dostupnost v případě potřeby a zároveň se snižuje pravděpodobnost selhání při potížích. Avšak vzhledem k tomu, že pracovní zátěže Kubernetes mohou mít v rámci jediné podnikové IT strategie stovky kontejnerů, může snadno zajít k zahlcení IT týmů. Největší problém je pak zálohování a obnova, a právě proto by měl být Kubernetes vždy zahrnut jako ústřední téma do plánu obnovy po havárii.

Havárie mají mnoho forem a podob – od lidských chyb a kybernetických útoků až po přírodní katastrofy. A přestože digitalizace pomáhá minimalizovat riziko ztráty dat, každá aplikace musí mít důslednou strategii, která zajistí efektivní obnovu. Mít k dispozici tak obrovské množství kontejnerů, které je třeba zálohovat, a pracovních zátěží, které je třeba v případě havárie obnovit, může být nesmírně složité, avšak při přípravě plánu obnovy je nelze opomenout. 

Překonání výzev a důsledná příprava

Kontejnerové aplikace by neměly být zálohovány pomocí tradičního univerzálního přístupu. Existují další základní charakteristiky účinného plánu obnovy pro kontejnerizovaná prostředí: rychlost, opakovatelnost a přenositelnost. Pokud zajistíte, aby váš plán obnovy spojoval tyto charakteristiky ještě předtím, než dojde k havárii, ušetříte čas, peníze, vyhnete se problémům s dostupností – a hlavně zajistíte, že vaše IT týmy budou dobře připraveny na hrozby a riziko ztráty dat.

Výhody systému Kubernetes a kontejnerových aplikací nespočívají pouze v ukládání dat aplikací, ale také v uchovávání dalších kritických podnikových dat. S tolika komponentami v kontejnerizovaných prostředích (např. uzly, pody, kontejnery) se může stát vytvoření spolehlivého zálohování téměř nemožným. Aby organizace nemusely ručně vytvářet rozsáhlou dokumentaci a zálohovací skripty, mohou investovat do automatizovaných řešení, jako je například Kasten K10, která jim mohou pomoci tuto zátěž snížit. 

Plán obnovy po havárii je tak účinný, jak účinná je jeho opakovatelnost. Podniky by měly pravidelně provádět cvičení, která simulují havarijní situace. To umožní vašim týmům, ať už IT, nebo jiným, vyhodnotit přípravu, naučit se zapracovat změny, které jste provedli od předchozího cvičení, a pravidelně revidovat a aktualizovat plán. Podniky musejí mít jasno v tom, kde budou zálohy uloženy a kde budou obnoveny. Čím více bude vaše organizace provádět testování obnovy v kontejnerovém prostředí, tím jistější a připravenější budou vaši zaměstnanci při zvládání katastrofy.

Plánování je cesta k úspěchu

Obnova po havárii není v případě systému Kubernetes nic jednoduchého. Jediný správný způsob, jak zálohovat kontejnerizované pracovní úlohy, je pořizovat zálohy s ohledem na aplikace a cloud, které nebrání migraci na novou infrastrukturu. Prvním krokem je identifikace vašich specifických požadavků a vytvoření strategie obnovy vhodné pro kontejnerizované aplikace. Tímto postupem mohou podniky rozšířit nejoceňovanější funkci systému Kubernetes – mobilitu dat. 

Jak se říká, neplánovat znamená plánovat neúspěch. Vzhledem k tomu, že IT infrastruktura získává novou, významnější roli než kdykoli předtím a systémy se stávají složitějšími, musí se plán obnovy pro kontejnery zaměřit na vysokou dostupnost, rychlost a přístupnost. I když plán připravenosti na obnovu po havárii není něco, co by bylo nutné aktualizovat každý den, jde o nesmírně důležitou záležitost, kterou je zapotřebí důkladně a zavčasu připravit.